Tady je časová osa toho, co se každý den stalo během války na Ukrajině. Tak jak to zaznamenává Tomáš Dvořák. Chcete podpořit tyto pravidelné reporty? Kupte si třeba některou jeho písničku. nebo přispějte na tomcortes.cz/dnesnaukrajine-cz. Zajímá vás odkud čerpá své informace? Kouknětě na stránku zdroje.
Průběh války na Ukrajině
V Komyšuvaše na Záporožsku zasáhl ruský dron záchranáře přímo na místě, kde už týden kopou v troskách gymnázia Džerelo a jeho krytu. Poškodil jim techniku, ale naštěstí nikoho nezranil. Je to stejná logika, s jakou Rusové 2. listopadu nejprve dvěma řízenými pumami rozmetali školu, kde se shromáždili civilisté čekající na humanitární pomoc, a hodinu nato shodili třítunovou FAB-3000 na podzemní kryt, kam se civilisté běželi ukrýt. Záchranáři v neděli vyprostili ostatky dalších devíti lidí, počet mrtvých tak stoupl na 55, pod zřícenou konstrukcí může podle odhadů zůstávat ještě asi třicet dalších a rozvědka hlásí kolem padesáti pohřešovaných. Mnoho nalezených ostatků se musí identifikovat pomocí DNA. Zelenskyj tvrdí, že počet obětí se může blížit stovce a že Rusové přesně věděli, co bombardují. A také se stalo tohle:
🔗
Tři dny před plánovanými trojstrannými jednáními v Abú Dhabí poslala Moskva na Kyjev dalších šestatřicet balistických raket. Útok začal už v šest hodin večer v pátek a protáhl se do rána. Letectvo eviduje rakety Iskander-M, Zircon, KN-23 a S-400 a 172 útočných dronů, z toho 137 Shahedů v proudové verzi plus Gerbery a klamné Parodije. Do devíti ráno se podařilo zneškodnit čtyři rakety a 149 dronů, zásahy jsou hlášené z 24 míst a dopady trosek z dalších deseti. Všech šestatřicet balistických střel podle Zelenského mířilo na Kyjev a okolí a cílem byly rozvodny, které spojují Rivenskou a Chmelnyckou jadernou elektrárnu s Kyjevem a středem země. Poškozené jsou dále rozvodny ve Vinnycké, Žytomyrské, Rivenské, Charkovské a Dněpropetrovské oblasti, kromě samotné metropole dostalo zásah dvanáct regionů. Žytomyrská oblast hlásí rozsáhlý výpadek, energetická zařízení jsou poškozená v Bučanském a Obuchivském rajónu. Kyjev je podle Klička v extrémně obtížné energetické situaci, která se promítá do topení i do dodávek pitné vody. V Solomjanském rajónu dostala zásah fasáda pětipodlažního paneláku a budova v areálu školky, ve městě je šest zraněných včetně čtrnáctiletého dítěte. Severní most přes Dněpr byl také opět zasažen a uzavřen v obou směrech, poškozená je vozovka, trolejové i elektrické vedení a pět nákladních automobilů. Ruské ministerstvo obrany se zásahem mostu samo pochlubilo s vysvětlením, že se po něm přepravovaly zbraně a vojenská technika, tedy přesně s tím typem argumentu, kterým lze v Moskvě odůvodnit v podstatě cokoli. A také se stalo tohle:
🔗
Donald Trump se ve Washingtonu sešel s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem a pak novinářům oznámil, že bude „velká, krásná dohoda, která se bude týkat víc než jen Ukrajiny, možná celé Evropy“. Co v ní bude, neřekl. S ukrajinskými představiteli, kteří byli ve Washingtonu na ceremoniálu první dámy k Oleškám, se také nesešel. Trojstranná jednání USA, Ukrajiny a Ruska mají proběhnout 10. a 11. listopadu v Abú Dhabí, první od února, a Evropa, o jejíž budoucí bezpečnostní architektuře se tam má mluvit, zatím nedokázala určit ani to, kdo za ni bude mluvit. Giorgia Meloniová to napsala předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi na plnou hubu: schůzky v Miami, Oslu a Bruselu i telefonáty severských lídrů s Putinem se překrývají, oslabují evropskou důvěryhodnost a vyhovují těm, kdo chtějí válku protahovat. „Obávám se, že jinak riskujeme, že odsoudíme Evropu k irelevanci ve vyjednávacím procesu,“ napsala a navrhla jmenovat jediného zástupce EU s jasným mandátem. Probírat se to má na summitu v Dublinu 13. listopadu a formálně rozhodnuto má být až v prosinci. Čtyři dny před Abú Dhabí se tedy děje to, že Rusko očividně ví, s kým má mluvit, Trump na oplátku slibuje velkou a krásnou dohodu a Evropa pořád řeší zasedací pořádek. A také se stalo tohle:
🔗
V Grand Foyer Bílého domu dnes stál Kirill Dmitrijev, Putinův zvláštní zmocněnec, a děkoval první dámě Melanii Trumpové za humanitární činnost s tím, že instrukce k operaci dal Putin osobně a posílá jí svůj vděk. Šlo o akci zorganizovanou v reakci na lokální příměří v okupovaných Oleškách, které Trumpová údajně pomohla vyjednat. Za Ukrajinu vystoupili šéf frakce Sluha národa Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec. První dáma pak jim i Dmitrijevovi předala dopisy určené prezidentům obou zemí. Sám Donald Trump nepřišel. Ve stejný den, kdy v Bílém domě zněly díky Kremlu, stoupl počet mrtvých po ruském úderu na školu v Komyšuvaše na 43 a šéfka olešské městské vojenské administrace hlásí, že humanitární pomoc dovezená do města se k lidem vůbec nedostává. A kdo skutečně věří, že Melania Trumpová cokoliv ohledně nedávného příměří osobně dojednávala, tomu nejspíš není pomoci. A také se stalo tohle:
🔗
Američané vystavili vysvědčení nejúspěšnější ruské akvizici – Donaldu Trumpovi. Demokraté podle předběžných výsledků ovládli obě komory, ve Sněmovně reprezentantů jim nejspíš připadne 228 křesel proti 139 republikánským a v Senátu 54 proti 44, přičemž poprvé po desetiletích získali senátorská křesla v Texasu a Kansasu. Pro Ukrajinu to je klíčové: Kongres schvaluje rozpočet, vojenskou pomoc i sankce proti Rusku a je zároveň jedinou institucí, která může Bílému domu soustavně koukat pod ruce. Trump na to předem reagoval poznámkou o tom, že má stále k dispozici veto. Symbolickou tečku si v těchto volbách odnesla Victoria Spartzová, republikánka z 5. obvodu Indiany a vůbec první člověk narozený na Ukrajině, který kdy zasedl v americkém Kongresu. V dubnu 2024 hlasovala proti balíku pomoci za 61 miliard dolarů, v dubnu 2025 prohlásila, že Ukrajina by měla odevzdat území Rusku, a vyzvala Zelenského k rezignaci. O mandát ji teď připravil demokratický senátor státu J. D. Ford a jejích šest let ve Sněmovně tím skončilo. Kremelské narativy tak bude muset opakovat už jen jako soukromá osoba. A také se stalo tohle:
🔗
Ukrajina vyšetřuje včerejší nepokoje v Petropavlivské Borščahivce u Kyjeva. V soukromém domě byli dočasně umístěni rekruti Národní gardy, kteří se vrátili po samovolném opuštění jednotky. Ruská propaganda ale skrze svoje lokální kolaboranty nechala vytvořit a rozšířit fámu o tom, že jsou v domě drženi nezákonně mladí odvedenci a že tam dochází k jejich bití a mučení. V reakci na zprávu se před domem sešel dav „protestujících“ (nešlo o spontánní akci, ale koordinované divadlo včetně falešných branců a zdravotnic, které už zadržela SBU), situace se vyostřila, padly výstřely a poškozená skončila dokonce i policejní auta zasahujících policistů. Vojenská ombudsmanka Olha Rešetylova uvedla, že mezi muži v domě byli v té době i obránci Mariupolu a Azovstalu propuštění z ruského zajetí. Dav je ale pod vlivem dezinformace urážel, házel na ně vejce a rozbíjel okna. Čtyři lidé z domu skončili v nemocnici. Jednotka Chartija k tomu vydala prohlášení, že když Rusko nedokáže zastavit ukrajinské jednotky na frontě, pracuje aspoň na tom, aby ti, kdo armádu podporují, začali pochybovat, a ti, kdo se službě vyhýbají, získali legitimitu. Zprávu o „mučení branců“ okamžitě převzali a začali šířit také kolaboranti v zahraničí – v Německu AfD, v Česku SPD nebo Rajchlovci a další. A také se stalo tohle:
🔗
Humanitární klid zbraní v okupovaných Oleškách vypršel v neděli ve 22:59 a ani ne devět hodin nato, ve 7:40 ráno, dopadl ruský dron na třípodlažní zdravotnické zařízení v centru Chersonu. Personál byl naštěstí v krytu a nikdo se tak nezranil, poškozena je ale fasáda, ordinace, nábytek, okna i dveře kliniky. Podle ředitele Valerije Tymošenka šlo o druhý zásah téhož objektu během sedmi dnů. Dvacet minut nato zaútočil další dron na auto v Korabelném: dvaašedesátiletá žena a třiasedmdesátiletý muž skončili v nemocnici. Městská vojenská správa hlásí, že Rusové obnovili „safari“ na civilní vozidla a nad Chersonem znovu operují ruské FPV drony. Melanie Trumpová ve stejný den na síti X oznámila, že „mise byla úspěšná“, poděkovala Ukrajině i Rusku za spolupráci a vyjádřila naději, že se z klidu zbraní stane „základ trvalého míru mezi oběma národy“. Generální štáb nicméně tvrdí, že Rusko šestidenní příměří využilo k rotaci jednotek, zpevnění obranných pozic, rozšíření protidronových sítí nad klíčovými cestami a k dovozu munice a zásob – a to potvrzují i některá videa zveřejněná na sítích operátory dronů. Jak si „základ trvalého míru“ představuje Kreml, dal každopádně jasně najevo mluvčí Dmitrij Peskov: další podobné operace se podle něj neplánují. A také se stalo tohle:
🔗
Kontakt
Provozovatel webu: mirek@rodina-sucha.cz, Autor textů: Tom Cortés