Dnes na Ukrajině!

Co se stalo dnes

Tady je časová osa toho, co se každý den stalo během války na Ukrajině. Tak jak to zaznamenává Tomáš Dvořák. Chcete podpořit tyto pravidelné reporty? Kupte si třeba některou jeho písničku. nebo přispějte na tomcortes.cz/dnesnaukrajine-cz. Zajímá vás odkud čerpá své informace? Kouknětě na stránku zdroje.

Průběh války na Ukrajině

Tak jak jde den za dnem

  • 17. října 2026

    Sobota

    Rusko se v noci pokusilo o blackout na Ukrajině. Od sedmi večer do sedmi ráno poslalo na Ukrajinu víc než 320 dronů, řízených a balistických raket a zasáhlo přes patnáct objektů výroby a přenosu elektřiny. Zelenskyj to označil za jeden z největších útoků na ukrajinskou energetiku vůbec. Vzdušné síly hlásí 332 dronů, z nichž 289 sestřelily, zásahy jsou hlášeny z 22 míst a trosky spadly na tři další. Nejhůř to odnesly Luck, Rivne, Žytomyr, Vinnycja, Šepetivka, Slavuta a Netišyn, údery dostaly i Charkovská, Kyjevská a Dnipropetrovská oblast. Za poslední den zahynulo sedm lidí a asi devadesát jich je zraněných. Vinnycká hejtmanka Natalia Zabolotna mluví o jednom z největších útoků na region od začátku invaze. A přesně ve chvíli, kdy ukrajinští energetici lezli na sloupy, aby se pokusili likvidovat škody, přišla z Washingtonu zpráva, že Donald Trump odložil sankce, které sám pár týdnů předtím vepsal do zákona. Polevování v tlaku na agresora a peněžní odměny pro Putina jsou přitom jen pozvánkou k dalším úderům. Rusko tak dostalo během jedné noci dva signály a oba si vyložilo správně. A taky se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Před kyjevskou městskou radou se dnes sešli lidé, kteří žádají odchod primátora Vitalije Klička. Ten vede město přes dvanáct let, v úřadu je od roku 2014 a byl zvolen ještě v letech 2015 a 2020. Aktivista a veterán Dmytro Kozjatynskyj mluvil o developerských projektech, které likvidují kulturní dědictví, zeleň a veřejný prostor, další si stěžovali na bezpečnost, dopravu, korupci a hospodaření s penězi. Je to druhý protest před kyjevskou městskou správou během října, 7. října lidé protestovali proti vyřezání stromů kvůli potrubí teplárny v Teremkách. Kyjev dostal na přípravu na zimu letos víc než 2,3 miliardy dolarů, podle ministerstva financí ale do 1. září využil jen 51,1 procenta. Kličko 11. září sliboval čtyřicet až padesát mobilních úkrytů během měsíce, radnice později přiznala, že jich bude výrazně méně a za delší dobu, a první se objevil 15. října. Sám primátor ve Verchovné radě 14. října mluvil pět minut o tom, že město dělá, co je v jeho silách, a otázky obrátil na vládu: kde je protivzdušná obrana hlavního města, kde je ochrana objektů Ukrenerga a kde skončily přidělené miliardy. Zelenskyj 13. října řekl, že plány odolnosti zvládly skoro všechny ostatní regiony lépe než metropole. Odvolat Klička ale nemůže, může mu jen vzít funkci šéfa městské státní správy a tím ho připravit o rozhodovací pravomoci. Zástupce šéfa Kyjivvodokanalu Serhij Horkucenko k tomu varoval, že vodovod a kanalizace jsou ze sedmdesátých let a neunesou kolísání napětí. Pokud by kanalizace vypadla, hrozí v Kyjevě do tří dnů epidemiologická katastrofa.
    • Nad Moskvou se zavřelo nebe už šestou noc v řadě. Rosaviacija pozdě v pátek pozastavila provoz na Vnukovu, Domodědovu a Žukovském, Šeremetěvo v oficiálních omezeních nebylo, podle Flightradaru24 ale dnes patřilo k pěti nejvíc paralyzovaným letištím světa. Sobjanin tvrdí, že protivzdušná obrana zneškodnila 75 dronů mířících na metropoli, ruské ministerstvo obrany mluví o 610 sestřelených dronech mezi pátečním večerem a sobotním ránem nad patnácti regiony a okupovaným Krymem. Let společnosti Pegasus z Antalye musel místo Moskvy přistát v Petrohradu a cestující zůstali v letadle, dokud se moskevský vzdušný prostor neotevřel. Za deset dní je to potřetí, co drony zastavily provoz nad ruskou metropolí. Ruští dopravci přepravili od května do srpna 39,5 milionu lidí, o sedm procent méně než ve stejném období předloni.
    • Mezinárodní organizace pro migraci varuje, že ruské útoky na energetiku mohou tuto zimu znovu vyhnat z domovů miliony Ukrajinců. Na Ukrajinu se zatím vrátilo 4,1 milionu lidí a k červnu z nich asi 1,56 milionu žilo v okresech u frontové linie. Tři ze čtyř lidí tam potřebují materiál na opravu poškozených zdí, téměř dva ze čtyř izolaci a krytinu. Loňskou zimu dokázala svůj domov dostatečně vytopit jen necelá třetina Ukrajinců, v přifrontových regionech jedno jediné procento, a šest z deseti domácností vytápění omezilo. Regionální ředitel IOM Arthur Erken k tomu řekl, že otázkou už není, jestli se lidé mohou vrátit domů, ale jestli v něm dokážou bezpečně zůstat.
    • Zelenskyj chce od Evropy 300 protiraketových střel Patriot proti balistice a Atény mu zatím nabízejí pochopení. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v Bruselu řekl, že Řecko udělá pro Ukrajinu všechno možné, aniž by oslabilo vlastní obranu, protože leží v bezpečnostně citlivém regionu a má i jiné závazky. Odmítl potvrdit, jestli vůbec nějakou žádost dostal. Podle listu Kathimerini šlo o až 200 střel PAC-2, kterým se blíží konec 23leté certifikované životnosti. Kaja Kallasová míní, že by bylo velmi dobré, kdyby se na Ukrajinu dostaly. Zelenskyj dodal, že se nedá vystačit se dvěma nebo čtyřmi střelami od jedné země za pár měsíců.
    • Generální štáb potvrdil sérii úderů do hloubi Ruska. Železniční most přes řeku Uneču u obce Sloboda-Selecká v Brjanské oblasti byl zasažen 16. října a v noci na dnešek - cílem je zkomplikovat ruské zásobování municí, palivem a technikou po železnici. V Rostovské oblasti u sídla Lenina dostala zásah výrobní a skladová budova dronové fabriky Roboavia a 12. října sklad logistiky raketové brigády u Latyšů. Na okupovaném Donbasu šly k zemi logistické sklady u Novoandrijivky, Mykilského a Mariupolu a velitelské stanoviště dronové jednotky u Malynivky.
    • U Pokrovsku odrazila 155. samostatná mechanizovaná brigáda největší motocyklový útok, jaký ve svém úseku letos zažila. Rusové využili špatného počasí a vyrazili na motorkách na ukrajinské pozice. Podle brigády po útoku zůstalo 43 mrtvých, dvanáct zraněných, devět zničených motocyklů a jedno civilní auto. Ukrajinci pak zasáhli 36 míst, kam se přeživší stáhli, a hlásí zničení devatenácti FPV dronů, dvou vyčkávajících FPV a pěti úderných dronů Molnija.
    • Británie, Francie a Německo chystají na listopad v Polsku velké cvičení, které má nasimulovat rozmístění mezinárodních sil na Ukrajině po případném zastavení palby. Podle listu The Times se zapojí nejméně 1 500 vojáků, britský ministr obrany Wes Streeting mluví o tisících. Cvičit se bude přesun jednotek, koordinace národních armád a doprava zásob včetně paliva a jídla. Jde o součást Koalice ochotných.
    • Slovensko se nepřipojí k podpůrnému balíku 70 miliard eur, o který Zelenskyj žádá na ukrajinskou obranu v roce 2027. Robert Fico podle agentury TASR dodal, že stejně to vidí i maďarský premiér Péter Magyar, Budapešť to ale nepotvrdila. Slovensko chce podle Fica pomáhat jinak, vzdělávacími projekty, logistikou a spoluprací v energetice.
    • Protivzdušná jednotka 115. samostatné mechanizované brigády s přezdívkou Vetřelci sestřelila interceptorem VB140 Flamingo ruský bitevní vrtulník Mi-28NM u Jasnozorenského v Belgorodské oblasti, asi šestnáct kilometrů od frontové linie. Je to druhý Mi-28NM za jediný týden.
    • Rjazaňská rafinerie podle agentury Reuters zastavila jednu ze svých hlavních destilačních kolon po dronovém útoku. Kyjev od Zelenského oznámení z 15. října žádný nový úder na ruské rafinerie nepřiznal ani nepotvrdil.
    • Kirill Dmitrijev oznámil, že Rusko a Spojené státy brzy ohlásí společné projekty v oblasti datových center. Byznys je holt byznys.
    • Ukrajinci poprvé zasáhli nejnovější ruský termobarický raketomet TOS-3 Drakon. Záběry zveřejnil Třetí armádní sbor.
    • Belgie potvrdila, že do konce roku 2026 dodá Ukrajině deset letounů F-16.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 16. října 2026

    Pátek

    Nad Moskvou se v noci de facto zavřelo nebe. Letiště Vnukovo, Domodědovo, Žukovskij i Šeremetěvo přes noc zrušily veškeré odlety i přílety. Zelenský už v září sliboval, že ruské nebe bude dalším cílem, a vypadá to, že to nebylo jen ukazování svalů pro domácí publikum. Primátor Moskvy Sergej Sobjanin se chlubil, že protivzdušná obrana nad hlavním městem zneškodnila víc než 59 dronů. Terčem noci bylo i datacentrum Yandexu ve Vladimirské oblasti, asi 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle monitorovacích kanálů ExileNova+ a SuperNova+ to bylo už potřetí během několika dnů po úderech v Rjazaňské a Kalužské oblasti a po zásahu z 11. října, po němž Yandex sám přiznal, že provoz na místě „úplně zastavil“. V Rostovské oblasti podle gubernátora Jurije Slusara hořelo po zásahu výrobních a skladovacích objektů v Aksaji, terčem byly také Čertkovský rajón a Batajsk. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Rusko poslalo na Ukrajinu 149 dronů typu Shahed, z toho 108 proudových. Vzdušné síly ohlásily 114 zneškodněných. Zásahy jsou hlášeny z 24 míst a celkem z devíti oblastí. Nejhůř odnesla dnešní noc Volyň, kde proudové drony zasáhly dvacet lokalit a bez elektřiny zůstalo kolem 370 tisíc lidí. V Umani zasáhl dron bytový dům, pět lidí je zraněno, tři skončili v nemocnici a jednoho muže hasiči vytáhli zpod trosek. V Šepetivském rajónu Chmelnické oblasti hořel ropný sklad, v Kyjevě zakládaly padající trosky požáry v Ševčenkivském a Svjatošynském rajónu a na pravém břehu klesl tlak vody. Výbuchy hlásili obyvatelé z Lucku, Rivne, Ivano-Frankivsku a Čerkas, dvakrát byl terčem Čortkiv v Ternopilské oblasti. V Charkově byl zasažen bleší trh. Při úderu zemřely dvě ženy ve věku 71 a 58 let.
    • Na bruselském summitu o zmrazených ruských aktivech se o ničem nerozhodlo. Belgie, u níž většina peněz leží, zůstává zásadně proti a požaduje od ostatních členských států nelimitované garance, zdrženlivá je Francie i Itálie. Pro využití aktiv jsou naopak Německo, Španělsko, Nizozemsko, severské a baltské státy. Ursula von der Leyenová oznámila, že se pracuje na 22. sankčním balíku, a dodala, že „nezruší žádné sankce, dokud Rusko nezastaví válku“. Kaja Kallasová připustila, že spolupráce EU a USA na Ukrajině je teď „velmi obtížná“ - a není se čemu divit, protože podle Financial Times američtí vyjednavači navrhli, že by se část zmrazených aktiv mohla Moskvě uvolnit jako pobídka k jednání. Evropané to nicméně rázně odmítli.
    • Pokyn omezit ukrajinské armádě přístup ke Starshieldu, vojenské verzi Starlinku, přišel z Bílého domu. Reuters to tvrdí s odvoláním na dva americké a jednoho západního představitele: Pentagon dostal příkaz, že služba má být zpomalena. Kdo konkrétně za tím stál, zdroje neřekly, ale údajně nešlo o pokyn samotného Trumpa. Elon Musk na síti X napsal, že o limitech rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident, a že Starlink „nelze používat k ofenzivní vojenské akci“. Poradce prezidenta Serhij Beskrestnov alias Flash mluvil o několika zásadně narušených misích, ministerstvo obrany později tvrdilo, že konektivita je obnovená a funguje.
    • Zelenskyj se v Bruselu poprvé sešel tváří v tvář s maďarským premiérem Péterem Magyarem. Schůzka přišla po tom, co Verchovna rada schválila zákon o vzdělávacích právech národnostních menšin, který si Budapešť vymínila jako podmínku pro posun v přístupových rozhovorech. Magyar to označil za „první krok k obnovení vzájemné důvěry“ a vyjádřil Ukrajině solidaritu proti ruské agresi. Maďarsko po přijetí zákona pustilo otevření dalších dvou vyjednávacích klastrů, které formálně začaly 13. října.
    • Andrej Babiš se v Bruselu ohradil proti miliardám pro Ukrajinu v příštím sedmiletém rozpočtu EU. Odmítl částku 100 miliard eur s tím, že by se na ni muselo půjčit, že členské státy nemají dost peněz a že Česko financování garantovat nebude. Čísla jsou mimochodem už dávno jiná: Komise sumu v červnu srazila na 89 miliard eur. Podpora Ukrajiny přitom do Babišova vystoupení vypadala jako jedna z mála věcí, na kterých se v Unii shodnou všichni.
    • Ukrajina není první ve frontě na americké protivzdušné střely. „Nejsme číslo jedna, když jde o rozdělování PAC-2 a PAC-3,“ řekl Zelenský v Bruselu s tím, že většina jich míří na Blízký východ. Ukrajina je dostává z USA přes evropsky financovaný program PURL a od dalších partnerů po dvou, pěti nebo deseti kusech podle toho, co komu zbývá.
    • Čtyři ruské drony v noci narušily moldavský vzdušný prostor. Tři přeletěly mezi 23:02 a 3:46 a vrátily se nad Ukrajinu, čtvrtý vlétl do Moldavska v 5:59, znovu v 6:09 a pak také zamířil zpátky.
    • Podle investigativy deníku Kyiv Post nabídla jistá čínská firma Rusku dronové technologie v hodnotě 2,9 milionu dolarů pro útoky hluboko na ukrajinském území.
    • Rusko postavilo poblíž ukrajinských hranic novou velkou základnu pro odpalování proudových dronů, a to za pouhých šest týdnů.
    • Emmanuel Macron prohlásil, že Ukrajina musí mít „všechny prostředky“ k obraně, a slíbil novou pomoc v oblasti letectví.
    • Zelenského se nečekaně zastal Lukašenko, když prohlásil, že ukrajinského prezidenta si vybírá lid Ukrajiny a ne Trump.
    • Sergej Lavrov vyloučil jakékoli zastavení palby a zkritizoval Zelenského odpor k americko-ruské dohodě o naftě.
    • Státy G7 slíbily 260 milionů eur na opravu bezpečnostního krytu nad Černobylem, který poškodil ruský dron.
    • V Kyjevě začala topná sezóna.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 15. října 2026

    Čtvrtek

    Zelenskyj v rozhovoru pro Financial Times oznámil, že embargo na útoky proti ruským rafineriím je pryč: „Máme toho dost,“ dodal. Zatímco Ukrajina tři dny nesáhla na ruský ropný průmysl, Rusko dál devastovalo ukrajinskou energetiku a podle Zelenského jen za poslední týden zabilo kolem stovky civilistů. Odpověď navštívila dnes v noci Rjazaň, kde hořela rafinerie koncernu Rosněfť, která zásobuje palivem Moskvu a představuje pět procent ruských rafinérských kapacit. Ruské ministerstvo obrany mluví o 69 dronech a čtyřech střelách Flamingo, které měla protivzdušná obrana sestřelit, a oheň prý způsobily padající trosky (jak jinak). Kreml se tak tváří, že se vlastně nic nestalo: Dmitrij Peskov prohlásil, že žádné moratorium nikdy neexistovalo, útoky na ruské rafinerie podle něj nikdy nepřestaly a „nic nového se neděje“. Legrační na tom všem je, že ruský vicepremiér Alexandr Novak ohlásil zásahy rafinerií v Rjazani a Saratově už ve středu, tedy v době, kdy Ukrajina žádný takový útok nevedla. Když chcete obvinit druhou stranu z porušení příměří, které sami nedodržujete, hodí se zkrátka mít scénář napsaný dopředu. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • V rumunských teritoriálních vodách asi třináct námořních mil od Suliny začal kolem sedmé ráno hořet tanker Wine Trader pod vlajkou San Marina, podle rumunských úřadů bez nákladu. Pět členů posádky se podařilo zachránit, sedm jich je nezvěstných a pátrá po nich plavidlo i vrtulník. Prezident Nicușor Dan prohlásil, že „reakce určitě přijde“, a chystá se společně s Bulharskem ke generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu s návrhem na posílení černomořské bezpečnosti. Jde o čtvrtou zasaženou obchodní loď za týden, v úterý se u bulharského pobřeží potopily nákladní lodi HS Dignity a ukrajinská Chelsea-3 a jedenáct námořníků zůstává nezvěstných. Bulharský premiér Rumen Radev si předvolal ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Velvyslankyně se vymluvila, že od ruského ministerstva obrany nemá žádné informace, a řekla, že může jít o provokaci třetí strany.
    • Starshield terminály ukrajinské armády po krátkém omezení zase fungují i v pohybu, strop rychlosti 160 kilometrů v hodině ale podle hlášení jednotek zůstává. SpaceX nasadil limity v noci na středu bez jakéhokoli varování a odstřihl tak od připojení ukrajinské dronaře. Dopad pocítily dálkové útočné drony i interceptory, které sestřelují ruské Shahedy. Elon Musk tvrdí, že Starshield vlastní a kontroluje americká vláda, limity nastavuje armáda a v konečném důsledku prezident, a že komerční Starlink nelze používat k útočným operacím. Vysoký představitel americké administrativy ale pro Axios naopak uvedl, že s omezením neměl Bílý dům nic společného. Rusko vypustilo přes 850 Shahedů, zrovna ve chvíli, kdy byla rychlost ukrajinské obrany uměle omezena. Poradce prezidenta Serhij Beskrestnov (Flash) k načasování řekl, že to nemůže být náhoda.
    • Rusko od středečního večera vypustilo na Ukrajinu 580 dronů, protivzdušná obrana zneškodnila 536 z nich (rekordních 88 % proudových). Nejhůř to odnesla Kirovohradská oblast, kam dopadlo bezmála 360 dronů se zásahy na 26 místech, což je největší dronový útok na region od začátku plné invaze. V Kropyvnyckém zemřeli tři lidé a šest jich bylo zraněno, terčem byly logistické, dopravní a průmyslové podniky a zničeno je mimo jiné logistické centrum supermarketové sítě Faino Market. V Dnipropetrovské oblasti si útoky vyžádaly dva mrtvé a tři zraněné, v Pavlohradu hořely domy, v Dniprovském rajónu zasáhly drony sklady logistických firem. V Poltavské oblasti byla poškozena zařízení na výrobu plynu a dva průmyslové objekty. V Odeské oblasti zasáhl Shahed prodejnu a zranil čtyři lidi.
    • Ukrajinci zasáhli šest ruských bombardérů Su-34M na letišti Borisoglebsk ve Voroněžské oblasti, asi 370 kilometrů od frontové linie. Čtyři stroje jsou podle Zelenského zničené, dva poškozené. Použitá byla pozemní dálková verze protilodní střely Neptun, zbraň, kterou Ukrajina v roce 2022 poslala ke dnu křižník Moskva a jejíž vylepšená varianta s dosahem tisíc kilometrů je v bojovém použití od března 2025.
    • Zelenskyj přiletěl do Bruselu, kde se měl ještě před summitem Evropské rady večer sejít s belgickým premiérem Bartem De Weverem. V programu má dále generálního tajemníka NATO, francouzského prezidenta a premiéry Polska a Dánska, na okraj summitu je plánována jeho první bilaterální schůzka s maďarským premiérem Péterem Magyarem. Hlavním cílem je najít shodu na využití přibližně 200 miliard eur ruských aktiv zmrazených v Evropě, z nichž většinu drží belgický Euroclear.
    • Evropský soud pro lidská práva zaregistroval šest stížností ukrajinského Oščadbanku na Maďarsko kvůli zadržení transportu s cennými kovy, sedmá se čeká. Stížnosti míří na článek 3 o zákazu mučení a nelidského zacházení a článek 5 o právu na svobodu a osobní bezpečnost – jeden ze zadržených členů přepravní firmy, diabetik, měl podle výpovědi dostat injekci proti své vůli. Orbán odmítá, že by zadržení konvoje nařídil osobně.
    • Verchovna rada schválila zákon o zdanění malých poštovních a expresních zásilek do 150 eur nakoupených na online marketplacech. Je to podmínka pro uvolnění tranše Mezinárodního měnového fondu ve výši přibližně 700 milionů dolarů a evropské makrofinanční pomoci za 3,7 miliardy eur.
    • Ukrajina od šesti ráno do konce dne funguje na pravidelných odstávkách elektřiny pro všechny kategorie spotřebitelů, k tomu platí limity pro průmysl a podniky. Ukrenergo to odůvodnilo následky ruských raketových a dronových útoků na energetickou infrastrukturu.
    • Slovensko povede 5. listopadu ve Lvově rozhovory s Ukrajinou o hraničních přechodech, humanitární pomoci a škole pro ukrajinské děti v Bratislavě. Zároveň ale oznámilo obnovení ekonomických jednání s Ruskem.
    • Spojené státy podle informací zvažují zmírnění sankcí pro tankery ruské stínové flotily, jen několik dní po uvolnění restrikcí na ruský diesel.
    • Ukrajina zadržela zaměstnance benzinové pumpy a jednoho člena kanálu na Telegramu, kteří měli pro Rusko vytipovávat cíle pro útoky.
    • Ukrajina a Japonsko chystají prefabrikované záložní konstrukce pro kyjevské mosty, Japonsko už dodalo 720 metrů konstrukcí.
    • Estonsko přidá dalších deset milionů eur na nákup americké výzbroje pro Ukrajinu v rámci programu PURL.
    • Ukrajinský válečný rozpočet má podle propočtů díru 52 miliard dolarů, armádě samotné chybí 45 miliard.
    • Elon Musk na síti X napsal: „A jatka pokračují… Je čas, aby Zelenskyj odešel.“
    • Německá AfD navrhuje naftovou dohodu s Ruskem po vzoru Trumpa.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 14. října 2026

    Středa

    Trumpovo energetické příměří vydrželo přesně tři dny, a to ještě jen v tiskových prohlášeních Bílého domu. Kreml ho nikdy nepotvrdil a dnes nechal vzkázat jen to, že „jeho rozsah je nejasný“. Rusko mezitím v noci vypálilo na ukrajinskou energetiku 39 balistických raket a 128 dronů. Protivzdušná obrana zneškodnila čtyři rakety a 115 dronů, zásahy jsou hlášené z 22 míst. Hlavním cílem byl Kyjev: podle premiéra Serhije Koreckého Rusové zasáhli všechny tři městské teplárny včetně klíčové TEC-4 a kritická zařízení v Kyjevské oblasti, která napájejí hlavní město a centrální regiony. Zelenský mluví o poškození 26 prvků elektrizační soustavy a čtyř zařízení ropného a plynárenského sektoru, bez elektřiny zůstalo nejméně 600 tisíc lidí a DTEK zavedl nouzové odstávky v pěti kyjevských obvodech. V hlavním městě zahynuli čtyři lidé a 25 jich bylo zraněno, z toho tři ženy a osmiletá dívka. Ukrajina už druhou noc v řadě nedostala od partnerů žádné včasné varování před náletem. Trump den předtím ujistil, že zpravodajské informace Ukrajina pořád dostává, ale Rusko z porušení příměří odmítl obvinit. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Ukrajinské drony zasáhly v noci mega datacentrum Sberbank v Balakovu v Saratovské oblasti. Projekt za 122,2 miliardy rublů, tedy přes miliardu dolarů, má mít po dokončení asi tři tisíce serverových racků, až 120 tisíc serverů a příkon 82 megawattů a kromě IT infrastruktury banky má obsluhovat i státní digitální platformu GosTech. OSINT kanál Exilenova+ hlásí zásah i v průmyslové zóně metalurgického závodu MZ Balakovo. Guvernér Roman Busargin tvrdí, že infrastruktura funguje normálně. Ruská média The Bell a Important Stories ale hlásila rozsáhlé výpadky aplikace a webu Sberbank, GigaChatu, rozvážky Samokat, banky Točka, Mail.ru, VKontakte, Ozonu, Yandexu i hostingu Reg.ru.
    • Dvanáct amerických senátorů, šest demokratů a šest republikánů, podepsalo dopis vyzývající Trumpa ke zrušení dohody o dovozu ruské nafty. „Tahle dohoda je dar našemu protivníkovi a zrada spojenců, měla by být odvolána,“ stojí v textu. Senátoři označují dopad dohody na ceny nafty za zanedbatelný, zatímco Kremlu naplní válečnou kasu. Místo toho mají Spojené státy použít sankce podle nového zákona, který umožňuje až stoprocentní clo na pět největších odběratelů ruské ropy a plynu. Italská premiérka Giorgia Meloniová v senátu uvedla, že dohoda „legitimizuje Moskvu“ ve chvíli, kdy bombarduje Ukrajinu, a růst cen paliv podle ní stojí hlavně válka v Íránu, nikoli ta ukrajinská.
    • SpaceX v noci na dnešek bez ohlášení zavedla u vojenského balíčku StarShield rychlostní limit 160 km/h pro terminály v pohybu. Prezidentský poradce Serhij Beskrestnov (Flash) oznámil, že to narušilo několik misí. Ukrajina totiž přes Starlink mimo jiné řídí útočné drony nad okupovaným územím. „Tohle nemůže být náhoda,“ napsal Beskrestnov s odkazem na politickou situaci. Aktivista Serhij Sternenko tvrdí, že SpaceX jednala na žádost Trumpa. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, jehož země platí ukrajinský Starlink zhruba 50 miliony dolarů ročně, se Muska na síti X zeptal, jestli si „zase hraje na politiku“, a dodal: „Jako vaši evropští zákazníci vás sledujeme.“
    • V Hamburku začal proces s padesátiletým bývalým ukrajinským důstojníkem, kterého německá justice kvůli ochraně osobních údajů vede jako Serhije K. Podle obžaloby vedl skupinu ukrajinských agentů včetně potápěčů a odborníka na výbušniny, která v roce 2022 vyhodila do povětří plynovody Nord Stream. Do Německa měl přijet přes Polsko s padělaným ukrajinským pasem tři týdny před útokem, skupina si pak v Rostocku najala plachetnici, doplula k dánskému Bornholmu a na dno připevnila nálože. Prokuratura tvrdí, že jednal jménem ukrajinských státních orgánů, a útok na civilní infrastrukturu označuje za válečný zločin. Obžalovaný vinu odmítá, Kyjev jakoukoli účast popírá.
    • V Charkovské oblasti přišel 13. října kolem čtvrté odpoledne k budově, kde byli ubytovaní vojáci 72. samostatné mechanizované brigády, muž v civilu a začal střílet. Jednoho vojáka zabil venku, pak vstoupil dovnitř a zabil další čtyři. Podle zdroje z vojenského velení pro BBC Ukrajina šlo o uprchlého ruského zajatce. Prokuratura to nepotvrdila a zkoumá i verzi, že útočník byl spojený s ruskou diverzní a průzkumnou skupinou.
    • Ruské drony zasáhly 13. října desetkrát za jediný den logistické centrum sítě Epicentr v Chmelnickém. Vzniklo pět velkých požárů, a protože nad areálem létalo asi třicet dronů, nešlo je hasit. Shořelo tak přibližně 85 procent uskladněného zboží. Firma uvádí, že šlo o její poslední velký skladový komplex, protože dva největší v Kyjevě a Kyjevské oblasti Rusové zničili předtím.
    • V Lucku zasáhly ruské drony velkoobchodní sklad. Zahynulo šest lidí, pět na místě a šestý později v nemocnici, zraněných je deset až dvanáct. Zasažen byl i devítipatrový panelák, kde se zranili dva lidé včetně dítěte. Trosky dronu poškodily Korsakovo muzeum současného ukrajinského umění, největší svého druhu v zemi, a oheň se dostal k polyptychu Petra Antypa Kosmogonie.
    • V Bulharsku podpálili neznámí pachatelé na zabezpečeném objektu u Sofie jedenáct ze sedmnácti antén, které se připojují k síti Starlink. Oznámil to opoziční poslanec Ivajlo Mirčev, podle kterého šlo o dva maskované muže, a naznačil ruskou stopu. Koncem září podobně hořela pozemní stanice Starlinku v Polsku.
    • Zelenskyj přijel do Británie, jednal s premiérem Andym Burnhamem na Downing Street a sešel se s králem Karlem III. Londýn oznámil balíček protivzdušné obrany za 45 milionů liber, z toho deset milionů půjde na zrychlení dodávek britských raket LMM.
    • Ve Slovjansku zasáhla ruská puma FAB-250 tzv. „bod nezlomnosti“, tedy místo, kde se lidé při výpadcích proudu ohřejí a nabijí telefony. Zraněno bylo osm lidí, mezi nimi čtyři pracovníci ukrajinského Červeného kříže.
    • Evropská komise vyplatila Ukrajině 2,86 miliardy eur na obranu, konkrétně na drony, protivzdušnou obranu, rakety, radary, prostředky elektronického boje a munici.
    • Třetí armádní sbor oznámil čtvrtou fázi operace Vivaldi. Podle Andrije Bileckého Ukrajinci na lymanském směru osvobodili dalších 101 kilometrů čtverečních.
    • Protivzdušná jednotka ze 115. samostatné mechanizované brigády sestřelila protiletadlovým FPV dronem ruský útočný vrtulník Mi-28NM.
    • Rusko postavilo u Millerova v Rostovské oblasti nové odpalovací stanoviště pro proudové drony Geran-5.
    • Ředitel FBI Kash Patel dorazil do Ruska na neohlášenou návštěvu. (Edit: tohle se ukázalo jako nepravdivá zpráva)
    Zajímavá videa
    🔗
  • 13. října 2026

    Úterý

    Energetické příměří, které Trump v neděli oznámil za obě strany, podle autora výroku dál trvá. Trump přesto ráno připustil, že „k porušením došlo na obou stranách“, a vinu tak rozdělil „spravedlivě“ mezi toho, kdo střílí, i toho, kdo je ostřelován. Zelenskyj mezitím počítá nejméně šest zasažených ukrajinských energetických instalací od nedělního vyhlášení, zatímco ukrajinské drony na ruské rafinerie od té doby nevyletěly ani jednou a ani ruské úřady či média žádný takový útok nehlásí. Sergej Lavrov k potenciální pauze v bojích dodal, že si ji Zelenskyj „nezaslouží“, a potvrdil, že Rusko bude pokračovat v dosahování cílů své „speciální vojenské operace“. A k tomu přišla zpráva, která by měla v Kyjevě zvonit na poplach víc než sirény: při pondělním nočním balistickém úderu na Kyjev Ukrajina podle Zelenského nedostala od partnerů žádné zpravodajské informace o startu raket. Radar je zachytil sám, výbuchy se ozvaly dřív než poplach a prezident útok označil za „obzvlášť ohavný“. Na čtvrti na levém břehu Dněpru letělo šest balistických raket, zasaženo je dopravní zařízení v Dněprovském okrese a čtyřpatrový sklad v Desněnském. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Deník Ukrajinská Pravda žádá nezávislé vyšetřování postupu rakouské policie, která ve Vídni zadržela jejího investigativního reportéra Mychajla Tkače a kameramana Jaroslava Bondarenka. Tkač strávil v cele dvanáct hodin, Bondarenko čtyřiadvacet. Policisté jim podle jejich popisu rozbili okna auta, Bondarenka donutili lehnout tváří na rozbité sklo a v nemocnici mu v poutech vytahovali tři střepy z míst pod okem, Tkačovi přitlačili koleno na krk, přestože opakoval, že je novinář. Vídeňská prokuratura tvrdí, že šlo o omyl, novináři byli zadrženi jako možní spolupachatelé dvou Ukrajinců vyšetřovaných pro špionáž. Novináři přitom zjišťovali, kde ve Vídni pobývá bývalý generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
    • Charkov hlásí po ruském úderu čtyři mrtvé a 41 zraněných, mezi nimi záchranáře. Podle šéfa charkovské vojenské správy Oleha Synjehubova město zasáhlo asi deset střel typu Banderol a mířily na civilní infrastrukturu. V Cholodnohirském okrese se zřítila celá sekce čtyřpatrového obytného domu a poškozeno je přes dvacet okolních domů, v Ševčenkivském okrese hořela banka v přízemí pětipatrového domu a šest aut. Devatenáctiletý muž s těžkými popáleninami skončil na jednotce intenzivní péče, z trosek vytáhli záchranáři tři až čtyři lidi. V celé Charkovské oblasti je za poslední den přes padesát zraněných, mezi nimi čtyři děti.
    • V Černém moři v noci kolem půl druhé ráno zasáhly tři drony necelých třicet kilometrů od bulharského pobřeží nákladní loď Chelsea 3 s ukrajinským vlastníkem plující pod maltskou vlajkou. Z patnáctičlenné posádky, sedmi Ukrajinců a osmi Ázerbájdžánců, se zachránili všichni, pět z nich ošetřovali lékaři. Další zasažená loď se dokonce potopila, z její posádky vylovili jediného člověka. Premiér Rumen Radev opět svolal bezpečnostní radu, útoky označil za „absolutně nepřijatelné“ a chce si předvolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou.
    • Ukrajina sice nechala ruské rafinerie na pokoji, dronům ale volno nedala. Podle moskevského primátora Sergeje Sobjanina letělo k Moskevské oblasti 417 dronů, většinu podle něj sestřelila protivzdušná obrana na vzdálených přístupech a dalších 65 padlo při přiblížení k samotné Moskvě. Agentura TASS to označila za jeden z největších pokusů o útok na Moskvu od začátku roku. Terčem byl i Stavropolský kraj, kde gubernátor Vladimir Vladimirov potvrdil nálet na průmyslové objekty v Solnečnodolsku a na průmyslovou zónu Nevinnomysku.
    • Francouzské námořnictvo zadrželo tanker DF Peak, dříve nesoucí jméno Kaliningrad, který plul neoprávněně pod vlajkou Beninu. Stalo se to 833 kilometrů jižně od Réunionu v Indickém oceánu. Loď je sankcionovaná Spojenými státy, Evropskou unií, Švýcarskem, Kanadou i Japonskem. Emmanuel Macron napsal, že Francie je odhodlaná potírat stínovou flotilu, kdekoli na světě.
    • V Rivne zasáhl ruský proudový dron vzdělávací zařízení přímo v centru města, a to v 10:35 dopoledne, tedy pětadvacet minut po vyhlášení poplachu. Zraněno bylo dvacet lidí, jeden z nich je v kritickém stavu a tři ve středně těžkém. Dron poškodil druhé patro budovy a vyvolal požár, který se podařilo lokalizovat. Na místě zasahovali kromě hasičů také policisté a SBU.
    • V Mykolajivské oblasti poškodily ruské útoky nákladní terminál a skladové prostory, požár zuřil asi na pěti stech metrech čtverečních a obešel se bez zraněných. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v ústí Dněpru a Jižního Bugu zasáhlo nákladní loď s vojenským nákladem mířící do mykolajivského přístavu.
    • Ukrajinská rozvědka zveřejnila rozbor rakety Ch-47M2 Kinžal a ukázala, že je z devadesáti procent složená z komponent balistické rakety Iskander-M. Na jejím výrobním řetězci se podílí 58 podniků, z nichž dvacet dva dosud nebylo sankcionováno. Rusko ale podle rozvědky výrobu Kinžalů omezilo.
    • Německý kancléř Friedrich Merz nesouhlasí s dohodou Trumpa a Putina o dodávkách ruské nafty do USA a ujistil Zelenského o německé podpoře. Rusko podle něj bude vyjednávat vážně jen pod tlakem, a proto Německo své sankce neopustí.
    • Británie uvalila sankce na nizozemského podnikatele a tureckou firmu, které Kyiv Independent odhalil při dodávkách strojního zařízení z Evropské unie ruským výrobcům raket.
    • Drogový dealer se sedmi předchozími tresty zastřelil v Doněcku šest ruských operátorů dronů. Jeden ze zabitých sloužil v tajné jednotce FSB.
    • Příjmy ukrajinského státního rozpočtu za prvních devět měsíců roku zaostaly za plánem o padesát miliard hřiven.
    • Z okupované části Chersonské oblasti se na ukrajinsky kontrolované území vrátilo dalších jedenáct dětí.
    • Nový britský premiér oznámil, že podle informací rozvědky Rusko ovlivňovalo hlasování o Brexitu.
    • Ruský dron zasáhl zdravotnické zařízení v Chmelnycké oblasti, zranění skončili čtyři pacienti.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 12. října 2026

    Pondělí

    Energetické příměří, které Donald Trump v neděli oznámil na Truth Social, má jeden drobný problém: neví o něm ani jedna ze dvou válčících stran. Rusko navíc včera večer zasáhlo teplárnu CH-5 v Charkově. Kreml k příměří podle mluvčího Dmitrije Peskova „zatím nemá co říct“, kontakty údajně probíhají a jakmile bude co oznámit, určitě to řekne. Zato měl Peskov naprosto jasno v tom, co Rusko nechce: Zelenského návrh šedesátidenního příměří, během kterého by Ukrajina stihla uspořádat prezidentské volby, odmítl se slovy, že „jak prezident Putin, tak představitelé na dalších úrovních opakovaně uvedli, že příměří nechceme“. Putin je prý pouze ochoten nařídit, aby se v samotný den hlasování na Ukrajinu neútočilo. Jeden den klidu na volby, pak zas normálka – bomby, požáry, smrt. To je ruská velkorysost. Ale také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Zelenskyj na Varšavském bezpečnostním fóru prohlásil, že po úderech na datová centra Yandexu se na sociálních sítích „začalo o něco lépe dýchat“. Ukrajina během čtyř dnů zasáhla tři datová centra: Sasovo v Rjazaňské oblasti, jedno v Kalužské oblasti a jedno ve Vladimiru. Data Cloudflare skutečně ukazují pokles automatizovaného provozu ze sítí Yandexu na zhruba 0,4 procenta nejvyšší hodnoty. Většina analytiků upozorňuje, že jde především o vyhledávací crawlery, ne o účty na sítích, nicméně sami uživatelé hlásí výrazný propad v aktivitě proruských účtů. Ukrajinská zbrojovka Fire Point si mezitím neodpustila odpověď šéfovi Yandex fintechu, který si na X stěžoval na poškození dalšího datového centra: „Dimo, už jsi to zkusil vypnout a zapnout?“ V jiném postu doplněném fotografií černého mraku nad datovým centrem v Rusku potom Fire Point informoval, že „zahájil migraci ruských botů do cloudu“.
    • V noci na pondělí vyslalo Rusko na Ukrajinu 121 dronů, z toho 76 proudových Shahedů, a jednu řízenou raketu Ch-59 odpálenou nad Černým mořem, zbytek doplnily drony Gerbera, střely Banderol a makety Parodija. Protivzdušná obrana sestřelila nebo potlačila 89 dronů, z nich 55 proudových. Zásahy jsou hlášené z patnácti míst a trosky dopadly na další čtyři. V Žytomyrské oblasti hořela železniční infrastruktura v okolí Korostenu, v Černihivské oblasti podnik a domy, v Odeské oblasti logistický areál poštovního operátora a v Dnipropetrovské oblasti dostaly tři okresy přes deset úderů. V Kyjevě bylo poškozeno vysokonapěťové vedení, velká část města zůstala bez vody a DTEK hlásil krátké výpadky elektřiny. Za poslední den zabily ruské útoky nejméně deset lidí a 73 jich zranily. Nejhůř dopadla Charkovská oblast s pěti mrtvými a 42 zraněnými.
    • Zelenskyj nabídl ve Varšavě Trumpovi „dieselovou dohodu“: Ukrajina pozastaví útoky na ruskou ropnou a naftovou infrastrukturu, pokud dostane garanci ochrany ukrajinské elektrizační soustavy. Argumentoval tím, že ruský vliv na globální ceny nafty je mizivý. Rusko produkuje asi 300 až 500 tisíc tun měsíčně proti asi 120 milionům tun světové spotřeby, tedy cca 2,2 %. Připomněl také, že zatímco Rusko má desítky rafinerií, Ukrajina má jednu, a ta je těžce poškozená. A varoval, že pokračující ruská blokáda Černého moře se do jednoho až dvou měsíců promění v nedostatek potravin zejména pro země Afriky.
    • Verchovná rada schválila 266 hlasy zákon o školách národnostních menšin, který Maďarsko požadovalo jako podmínku dalšího postupu ukrajinského přístupového procesu. Školy, kde se více než polovina žáků učí v jazyce menšiny, můžou získat zvláštní status a jejich vedení musí daný jazyk ovládat. Zákon se vztahuje na úřední jazyky EU, na ruštinu tedy nikoli. V Zakarpatské oblasti žije asi 80 tisíc etnických Maďarů. Otevírá se tím cesta k dalším dvěma vyjednávacím klastrům pro Ukrajinu a Moldavsko, o kterých se má rozhodovat 13. října v Lucemburku. Kyjev chce mít do konce roku otevřených všech šest.
    • Finská ministryně zahraničí Elina představila pět návrhů, které mají Rusům znemožnit cestování do EU: konec schengenských víz pro nepodstatné cesty včetně turistiky, závazný vízový zákaz pro Putinův okruh a všechny sankcionované osoby, odmítání víz ruským sportovcům spjatým s režimem, zákaz vstupu pro ruské veterány a novelu, která by umožnila zavádět závazná omezení rychle a jednotně. Francie, Španělsko a Itálie proti zákazu turistických víz vystupují.
    • Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankčního seznamu. Bezmála 1 600 nových sankcí míří na ruský vojensko-průmyslový komplex, loděnice, letecké a kosmické firmy, výrobce elektroniky i opravny obrněné techniky, přičemž více než polovina položek souvisí s výrobním řetězcem balistických raket.
    • Zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner podle Axios odložili cestu do Moskvy. Zůstane odložená minimálně do chvíle, než bude jasné, jestli Ukrajina a evropští spojenci přijmou nový americký mírový návrh. Jeho obsah zveřejněný není.
    • Americká hrozba Ukrajině kvůli útokům na ruské rafinerie je podle zdrojů Kyiv Independent větší, než se původně psalo. Na stole není jen zastavení výměny zpravodajských informací, ale i prodeje zbraní.
    • V Bělorusku začala společná vojenská cvičení států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Podle ODKB se jich účastní více než 1 500 vojáků, přes 300 kusů techniky a asi 80 dronů.
    • Hnutí Svoboda Rossii oznámilo, že zasáhlo železniční trasy, po kterých se na letiště Engels-2 v Saratovské oblasti dopravují rakety Ch-101 pro bombardéry Tu-95.
    • Ruské ministerstvo obrany zpřístupnilo výrobcům dronů databázi videí z bojového nasazení, aby na nich trénovali umělou inteligenci.
    • Německý generál varoval, že ruské satelity sledují družici ICEY, která poskytuje snímky Ukrajině.
    • Litva vyzvala EU, aby ruskou zahraniční rozvědku SVR označila za teroristickou organizaci.
    • EU má příští týden připravit vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě téměř tří miliard eur.
    • Polská policie zadržela muže, který měl plánovat atentát na Donalda Tuska.
    • Granát shozený ruským dronem zabil v Nikopolu 11leté dítě.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 11. října 2026

    Neděle

    Trump včera vzkázal Volodymyru Zelenskému k útokům na ruské rafinerie „ať toho sakra nechá“, a dodal, že by Ukrajina měla mít „nového prezidenta“. To vše pár dní po tom, co jeho administrativa povolila dovoz ruské nafty do Spojených států až do dubna 2027. Zelenský dnes odpověděl způsobem, který se dal čekat: Ukrajina je ochotná přestat bombardovat ruské rafinerie v okamžiku, kdy Rusko přestane bombardovat ukrajinskou energetiku. „Skutečnou příčinou války v Evropě je Rusko, a jedině Rusko,“ řekl s tím, že jakákoli deeskalace musí být vzájemná a opřená o skutečné garance, protože Rusko už dohodnuté klidy zbraní porušilo tolikrát, že slovo samo nestačí. Energetické příměří je podle něj dosažitelné hned, jen ho Putin nechce. Připomeňme kontext, který ve Washingtonu zřejmě zapadl: 8. října ruské útoky na rozvodnou síť ponořily Kyjev takřka do úplné tmy a od té doby neustaly. Generální štáb v září odhadoval, že 45 procent ruských rafinérských kapacit stojí. Tedy že právě ty údery, které má Kyjev zastavit, fungují ze všeho nejlépe. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Ruský Yandex přišel za čtyři dny o třetí datové centrum. Po Sasovu v Rjazaňské oblasti a po Kaluze dnes podle agentury TASS kompletně odstavil provoz ve Vladimirské oblasti, kde po náletu dronů vypukl požár. Yandex Cloud ráno přiznal „přerušení dodávek energie v zóně dostupnosti ru-central1-a“, což je právě vladimirský areál. Podle kanálu Ostorožno Novosti si dnes lidé napříč Ruskem nemohli objednat taxi, stejné potíže hlásili zákazníci v Srbsku, Kazachstánu, Bělorusku a Armenii, nefungovala aplikace Yandex Pro pro řidiče a kurýry ani služby smart home. Firma si včera do uživatelských podmínek přidala útoky dronů a raket jako okolnost vyšší moci, která ji zbavuje závazků.
    • Ukrajinské drony poškodily sklápěcí železniční most přes Don mezi Rostovem na Donu a Batajskem. Provoz musel být zastaven na obou kolejích a Rusko přiznalo zpoždění u 25 dálkových vlaků na trasách z Moskvy a Petrohradu do Adleru, Novorossijsku, Anapy a Mineralnych Vod. Soupravy Tavrija na okupovaný Krym nabraly až tři a půl hodiny zpoždění. Podle otevřených zdrojů jde o klíčový bod logistiky ruské armády, přes který putuje vojenský náklad a posily na jižní frontu. Monitorovací kanály hlásily možné poškození samotného zdvihacího mechanismu, oficiálně to potvrzeno nebylo. Hnutí ATESH přitom už 6. října informovalo, že Rusko opevňuje mosty přes Don proti dronům.
    • V noci na dnešek zaútočilo Rusko 116 útočnými drony typu Shahed, z nichž bylo 95 proudových, k tomu připojilo Gerbery a návnady Parodija. Protivzdušná obrana podle předběžných údajů letectva sestřelila nebo potlačila 94 z nich, mezi nimi 74 proudových Shahedů, deset dronů zasáhlo sedm lokalit a na devíti místech dopadly trosky. Za poslední den zabily ruské útoky nejméně dva lidi a 25 jich zranily. V Dnipropetrovské oblasti zahynul jedenáctiletý chlapec a devět lidí bylo zraněno, mezi nimi dvě osmileté dívky, v Doněcké oblasti je jeden mrtvý a čtyři ranění, v Charkově šest zraněných včetně dítěte, v Kyjevské oblasti čtyři, na Sumštině dva a v Chersonu jeden.
    • Lotyšsko, Litva a Estonsko poslaly společný dopis, v němž žádají zákaz tranzitu ruského obilí přes území Evropské unie, zastavení vývozu obilí ukradeného na okupovaných ukrajinských územích a posílení Solidárních koridorů mezi EU a Ukrajinou. „Evropská unie se nesmí stát kanálem, jímž si Rusko kompenzuje ekonomické důsledky své vlastní agrese,“ píše se v dopise. Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj iniciativu přivítal, premiéři tří baltských států se sejdou s ostatními lídry 14. října v Bruselu, kam přijede i Zelenskyj.
    • Osmnáct ukrajinských firem už má povolení vyvážet hotové zbraně. Komise pro kontrolu exportu podle svého šéfa Davyda Alojana zpracovala více než 400 žádostí a schválila přes devadesát procent z nich. Kapacita ukrajinské zbrojní výroby má letos dosáhnout 55 miliard dolarů, oproti zhruba miliardě ročně na začátku invaze, u některých kategorií Ukrajina vyrobí až o polovinu víc, než sama dokáže využít nebo zaplatit. Ministerstvo obrany a generální štáb si drží právo prvního odběru.
    • Kolem páté hodiny ráno zasáhl ruský dron u Sum sanitku, která jela k výjezdu. Zraněni byli čtyřiačtyřicetiletý řidič a devětapadesátiletá zdravotnice, podle předběžných informací ne těžce. Posádka se z poškozeného vozu dostala sama, kolegové ji pak odvezli i přes riziko druhého úderu.
    • Podle Financial Times, který se odvolává na pět evropských tajných služeb, zesílila ruská vojenská rozvědka GRU pokusy o zavraždění vedoucích představitelů evropských zbrojovek. Cílem má být oslabit podporu Ukrajiny. Firmy v reakci posílily osobní ochranu svých manažerů.
    • Nizozemská ministryně obrany Dilan Yeşilgöz-Zegeriusová prohlásila, že Nizozemsko považuje Rusko za nepřítele, nikoli už jen za agresora. „Rusko je náš nepřítel. A ne, neznamená to, že jsme ve válce,“ řekla. Žádná jiná země Evropské unie to zatím takto výslovně neformulovala.
    • V noci zasáhly ukrajinské drony pozici ruské protivzdušné obrany v Soči, konkrétně v oblasti Sirius. Při téže vlně útoků dostala zásah i sočská ropná infrastruktura, na snímcích je šest zničených nádrží v depu Rosněfti a tři poškozené nebo zničené u Lukoil-Jugněfteprodukt.
    • Estonský premiér Kristen Michal označil americké uvolnění sankcí na ruskou naftu za historickou chybu. Estonsko podle něj omezilo dovoz ruského paliva právě na americké naléhání, takže odřezávat Moskvu od příjmů je potřeba dál.
    • Austrálie i po otevření amerického trhu ruské palivo nadále nevpustí. Podle australských představitelů nechtějí, aby z války na Blízkém východě profitoval Vladimir Putin.
    • Evropská unie za prvních devět měsíců roku dovezla rekordních 12,18 milionu tun ruského zkapalněného plynu z Arktidy, o 9,5 procenta víc než loni.
    • Počet mrtvých po včerejším zásahu obytné čtvrti v Záporoží řízenými bombami vystoupal na dvacet, mezi nimi jsou tři děti, zraněných je 32.
    • Japonské ministerstvo obrany podepsalo kontrakt na nákup ukrajinských interceptorových dronů od firmy SkyFall.
    • Španělsko a Řecko odmítly předat Ukrajině rakety Patriot, jimž se blíží konec životnosti.
    Zajímavá videa
    🔗

Kontakt

Provozovatel webu: mirek@rodina-sucha.cz, Autor textů: Tom Cortés