Dnes na Ukrajině!

Co se stalo dnes

Tady je časová osa toho, co se každý den stalo během války na Ukrajině. Tak jak to zaznamenává Tomáš Dvořák. Chcete podpořit tyto pravidelné reporty? Kupte si třeba některou jeho písničku. nebo přispějte na tomcortes.cz/dnesnaukrajine-cz. Zajímá vás odkud čerpá své informace? Kouknětě na stránku zdroje.

Průběh války na Ukrajině

Tak jak jde den za dnem

  • 28. října 2026

    Středa

    Američané Ukrajině zakázali ničit ruské rafinerie, tak si ukrajinské drony našly, co ničit místo nich. V noci zasáhly závod Azot v Novomoskovsku v Tulské oblasti, jeden z největších chemických komplexů v Rusku a majetek koncernu EuroChem. Podle analýzy to pravděpodobně odnesla jednotka výroby amoniaku AM-70, v areálu poté vypukl rozsáhlý požár. Azot vyrábí amoniak, dusičnan amonný, močovinu, metanol a kyselinu dusičnou, tedy produkty, které se hodí jak do hnojiv, tak do explozivní munice. Od února 2022 do září 2024 dodal skoro 5 000 tun kyseliny dusičné závodu Sverdlov v Dzeržinsku, jednomu z klíčových ruských výrobců trhavin. Letos jde minimálně o třetí zásah, předchozí přišly 14. a 26. června. Druhým cílem noci byl Lipeck, kde po útoku hořelo v areálu Novolipeckého metalurgického kombinátu NLMK, který stojí za asi pětinou ruské produkce. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Ruský nábor vojáků opět sklouzl k odvodům přímo z ulice a nově se to děje i na Sibiři. Obyvatelé Omsku zaplavili stížnostmi profil rekrutačního centra Sirius-55 v mapové aplikaci 2GIS. Jedna žena popsala, že její šedesátiletý otec “šel do obchodu a zmizel” a druhý den ho odvezli do Jugry. Další uvedla, že jejího bratra sebrali bez dokladů a telefonu a na náborovém centru jí pak oznámili, že podepsal kontrakt. Recenze zmiňují nemocné muže, lidi po mrtvici i seniory sebrané večer z ulice, v jednom případě si rodina odvezla zbitého muže z náborového centra domů. Podle média Verstka hlásí tuhle praxi lidskoprávní projekty z 33 ruských regionů a okupovaného Krymu a počet stížností skokově vzrostl v září a v říjnu. Muže zastavuje policie, Rosgvardija a zaměstnanci odvodních úřadů obvykle kvůli údajnému bagatelnímu přestupku, odvezou je na úřad nebo k jednotce a tam je lstí, nátlakem nebo hrozbami dotlačí k podpisu.
    • Washington a Moskva podle Financial Times řeší v rámci mírových rozhovorů návrat amerických ropných firem do Ruska. Na stole je obnovení společné produkce u Sachalinu, účast amerických společností na obnovení ruského vývozu ropy do Evropy ropovodem Družba, obnovení dodávek ruského titanu do USA a otevření ruského vzdušného prostoru americkým aerolinkám. Kreml po schůzce Putina s Witkoffem v Petrohradu 21. října potvrdil i jednání o zahraničních aktivech Lukoilu, jejichž hodnota se původně odhadovala na 22 miliard dolarů. Americké ministerstvo financí prodloužilo povolení vyjednávat o prodeji do 21. listopadu. Zelenskyj varoval, že Rusko může Spojeným státům nabídnout “ekonomický sňatek”, a dodal, že “dieselová dohoda” Rusům otevřela dveře k dalším podobným krokům.
    • V noci Rusko vyslalo na Ukrajinu jednu balistickou raketu Iskander-M a 88 dronů typu Shahed, z toho 38 proudových, doplněných maketami Gerbera a Parodija. Protivzdušná obrana do osmi ráno zneškodnila 71 dronů, zásahy jsou hlášené z osmi míst. V Charkově zapálil proudový dron v Osnovjanském rajonu požár o rozloze 2 500 metrů čtverečních, který se rozšířil na domy a výrobní halu. Pět lidí se zranilo včetně čtyřletého. V Pavlohradu skončil po útoku dronu v nemocnici patnáctiletý chlapec. V Záporoží se FPV dron namířený na městský autobus zachytil v protidronové síti a tam vybuchl.
    • Zelenskyj přijel do Nizozemska, kde ho na Catshuisu přivítal premiér Rob Jetten a kde mluvil o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o hospodářské spolupráci. Nizozemsko přislíbilo 1,2 miliardy eur na obnovu Ukrajiny na příští tři roky, dalších 40 milionů eur jde do fondu na podporu ukrajinské energetiky a 55 milionů na nákup energetického vybavení od nizozemských firem. Haag dosud poslal vojenskou pomoc za asi 10 miliard dolarů včetně letadel F-16 a odpalovacích zařízení Patriot.
    • Verchovna rada v prvním čtení schválila 265 hlasy zvýšení daně ze zisku bank z 25 na 50 procent pro rok 2027. Rozpočet s tím už počítá a čeká výnos 38,5 miliardy hřiven. Národní banka je proti, protože ukrajinský bankovní sektor má asi desetkrát nižší kapitál než polský a daň ukrajuje právě z kapitálu, z něhož se půjčuje. Jde o čtvrté použití mimořádné daně od roku 2023, ale nezávislí ekonomové se přesto bank nijak zvlášť nezastávají. Jejich návratnost kapitálu totiž loni podle Concorde Capital dosáhla 29,9 procenta proti unijnímu průměru 9,4 procenta.
    • Britský ministr obrany Wes Streeting a polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz podepsali ve Varšavě tříletý plán obranné spolupráce. Staví na northoltské smlouvě, kterou v květnu podepsali Keir Starmer a Donald Tusk, a zahrnuje společný vývoj protivzdušných raket nové generace na základě polských programů Narew a Pilica, vývoj dronů a protidronových technologií, vyšší námořní aktivitu v Baltu a společnou stavbu válečných lodí, polského Miecznika a britské fregaty Type 31.
    • O tom, jak vypadá jednání s Putinem, vypovídá hovor s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Størem. Podle Financial Times a tří zdrojů obeznámených s jeho průběhem byl naplánovaný na půl hodiny a trval hodinu a půl, protože Putin většinu času přednášel o ruských historických fixacích včetně středověkých slovanských dějin. O okamžitém zastavení palby prý nepadlo téměř nic a ukrajinské výzvy k příměří se skoro neprobíraly.
    • Ukrajina možná bude muset vrátit noční světelné maskování. Poradce prezidenta Serhij Beskrestnov s volacím znakem Flash upozornil, že pokud Rusko začne masově montovat optický navigační modul Susanin na proudové drony Geran-5 a další prostředky a používat je v noci, bude se muset přehodnotit zejména osvětlení silnic a dálnic.
    • Soud v Petrohradu poslal ruského podplukovníka na 21 let do kolonie za to, že si nechal natáčet falešné hrdinské činy z fronty a organizoval sebezraňování podřízených, aby z toho pro něj plynuly vyznamenání a výplaty.
    • SBU zadržela dva ruské vojáky z 291. motostřeleckého regimentu, oba už dříve odsouzené za vraždu. Dezertovali na kramatorském směru, převlékli se do civilu a snažili se dostat stopem do Kyjeva.
    • Z ruského zajetí se vrátil bojovník Azovu, kterého ruský soud poslal na 29 let do vězení.
    • Na titul Hrdiny Ukrajiny byl navržen voják, který 491 dní držel pozici sám.
    Průzkumný robot.
    Trpaslík Putin.
    Mínus ruské skladiště ropy.
    Třetí bitva o Komar je v plném proudu.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 27. října 2026

    Úterý

    Ve tři hodiny ráno začalo v okupovaných Oleškách platit příměří, o kterém se Moskva nechala týdny přesvědčovat a jehož zprostředkování si Bílý dům připsal jako osobní zásluhu Melanie Trumpové. Pár desítek minut předtím i potom létaly na Kyjev balistické rakety. Útok začal už v šest večer v pondělí a trval do rána: dvě balistické rakety z Brjanské oblasti a 280 úderných dronů, z toho 69 v proudové verzi. Protivzdušná obrana ohlásila dvě sestřelené rakety a 255 zneškodněných dronů, zásahy jsou hlášené z pětadvaceti míst a trosky dopadly na dalších šestnáct. V Desňanském obvodu dostal zásah kampus Státní univerzity obchodu a ekonomiky včetně areálu kolejí, v okolí parku Kyoto a stanice metra Lisova obytné domy, škola a zdravotnická zařízení. Pod palbou se ocitla i posádka sanitky – zdravotník i záchranář utrpěli zranění, která ale naštěstí nejsou kritická. Balistika zasáhla také Jižní most, takže je zavřený a zelená linka metra jezdí v omezeném režimu. V Podilském obvodu je poškozena administrativní budova, v Dněprovském se v suterénu zřícené třípatrové budovy našlo tělo. Celková bilance je jeden mrtvý a čtrnáct zraněných, devět hospitalizovaných, tři z nich ve vážném stavu. Mezi zraněnými je dvacetiletá studentka. Rusko mířilo na energetiku, logistiku a městskou infrastrukturu. Zelenskyj vzkázal do USA, že „umělé zdržování protivzdušné obrany pro Ukrajinu pomáhá teroru“. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Nová studie washingtonské neziskovky C4ADS popisuje, že spolupráce Ruska a Číny na poli dronů je podstatně hlubší než dodávky komponentů dvojího užití, a jde oběma směry. Sankcionovaná ruská firma SPLAV podle obchodních záznamů poslala čínskému Norincu technickou dokumentaci k „průzkumné raketě“ v letech 2014 až 2015 a znovu zřejmě v dubnu 2022, pravděpodobně šlo o raketu 9M534, která uprostřed letu vypouští průzkumný dron. V březnu 2025 Čína představila dron Feilong 60A odpalovaný ze systému SR-5 a určený k tvorbě roje, o tři měsíce později Norinco testovalo dron Sky Eye vystřelovaný z kanónu. Oba jsou ruské 9M534 podezřele podobné. Ruský ústav TsAGI také nejméně devětkrát mezi lety 2022 a 2024 testoval čínské modely letadel ve svých aerodynamických tunelech. Ruští a čínští vědci spolu mezi roky 2022 a 2026 napsali 86 odborných prací o dronech, tedy asi sedmnáct ročně, zatímco mezi roky 2009 a 2021 to byly přibližně tři. Sankcionovaná Stankomashstroy plánuje přesunout výrobu pětiosých obráběcích strojů do Šanxi, přičemž dosud zásobovala závod ve Votkinsku vyrábějící balistické rakety a iževský Kupol, který dělá protivzdušnou obranu a útočné drony. Státní firma Element založila v roce 2025 v Číně nejméně čtyři dceřiné společnosti, začala tam sestavovat čipové sady a letos koupila od firmy Shijiazhuang Tonhe Electronics duševní vlastnictví k výkonové elektronice. Sankce jsou zřejmě pro obě země jen malá nepříjemnost, kterou lze snadno obejít.
    • Rumunská protiteroristická prokuratura DIICOT a zpravodajská služba SRI oznámily, že požár ze 14. září u firmy CARFIL SA v Brašově, dceřiné společnosti státní zbrojovky ROMARM, byl součástí „širší kampaně sabotážních operací přičítaných Ruské federaci v Evropě“. Úřady identifikovaly tři lidi, které k útoku donutili ruští agenti, dva z nich jsou z Běloruska a jeden z Ukrajiny. Dva jsou zadrženi a podle DIICOT se už připravovali na podobné akce v Německu, třetí je na útěku a předpokládá se, že se zdržuje v Polsku, evropské úřady na něj v pondělí vydaly zatykač. Vyšetřovatelé se domnívají, že stejná skupina stojí i za dřívějšími případy. Podle SRI je cílem takových operací zastrašit státy a podkopat jejich obranné schopnosti.
    • Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Ukrajinu dospěla k závěru, že opakované ruské útoky na ukrajinskou energetickou soustavu jsou válečným zločinem a svou soustavností dosahují úrovně zločinů proti lidskosti. Komise konstatuje, že vlny útoků byly vedeny s úmyslem a v souladu s ruskou státní politikou, jejímž cílem bylo připravit civilisty o základní dodávky energie a způsobit tak utrpení. Velitelé, kteří úder nařizovali, podle komise věděli, že zasahované provozy jsou pro obyvatele měst v zimě nezbytné, a teploty přitom klesaly až na minus 21 stupňů. Komise se zároveň vyjádřila k ruskému verbování vojáků ze zahraničí: Nábor lidí z 29 zemí pomocí lží a nátlaku označila za obchodování s lidmi.
    • Norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb telefonovali Vladimiru Putinovi. Podle společného prohlášení obou vlád měl hovor Putinovi předat sdělení o nadcházejících jednáních a oba lídři zdůraznili, že nemluví za celou Evropu. Støre připomněl obrovské lidské i materiální náklady války a to, že utrpení a zkáza zasáhnou další generace, Stubb uvedl, že výsledek války přímo ovlivní bezpečnost Finska, Norska i širší Evropy, a dodal, že „ukončení války vyžaduje přímá jednání“.
    • Ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské drony od ledna zabily nebo trvale vyřadily z boje 302 tisíc ruských vojáků. V září šlo podle generálního štábu o 32 739 z celkových 46 230 nenávratných ztrát, tedy sedmdesát procent, nejvíc jich dronaři zvládli v březnu, téměř 34 tisíc. Každé vyřazení se nahrává do bojového systému Delta a ověřuje ho inovační klastr Brave1, jednotky za to sbírají body, které směňují za drony a prostředky elektronického boje.
    • Mezinárodní vzpěračská federace vybrala 25. října Moskvu jako hostitele mistrovství světa ve vzpírání v roce 2030, což je od začátku plné invaze první případ, kdy mezinárodní federace olympijského sportu svěřila Rusku akci takové úrovně. Kyjev chystá formální odvolání k federaci i k Mezinárodnímu olympijskému výboru.
    • Ukrajinské síly podle monitorovacích kanálů zasáhly v noci muniční sklad v okupované Luhanské oblasti u města Chrustalnyj, asi 65 kilometrů jihozápadně od Luhansku. Podle kanálu Exilenova Plus výbuchy munice pokračovaly několik hodin.
    • Armáda uvádí, že bojiště v ostrovní části Chersonské oblasti je díky technologiím „transparentní“ a ruské pokusy o postup končí zničením. Nedávný pokus Rusů o vylodění v Korabelu byl kompletně zničen.
    • Ukrajinská rozvědka podle agentury Bloomberg hlásí, že Rusko rozšiřuje nábor žoldáků z dalších afrických zemí, aby pokrylo ztráty a vyhnulo se nepopulárním mobilizačním krokům doma.
    • Většina Konotopu v Sumské oblasti je po ruských úderech čtvrtý den bez elektřiny, voda se dodává podle plánu. V Černihivské oblasti zasáhly ruské síly vzdělávací zařízení FPV drony.
    Ruské BMP-3.
    Zasažená sanitka.
    Most v Kyjevě.
    Fronta podle ISW.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 26. října 2026

    Pondělí

    Voroněž v noci na vlastní kůži poznala válku, kterou její vlastní průmysl pomáhá vést. Ukrajinské drony a rakety zasáhly petrochemický podnik Voroněžsyntezkaučuk, který dodává syntetický kaučuk do dodavatelských řetězců ruského zbrojního průmyslu a kde hořelo už 25. září. Podle monitorovacích kanálů utrpěl škody také Voroněžský letecký závod. Ten patří pod Iljušin, staví a modernizuje letadla Il-96 a Il-96-400M, dodává komponenty pro MC-21, SJ-100 a Il-114-300 i pylony a motorové gondoly pro motory PD-14 a PD-8. Zasažen byl i Severní most přes voroněžskou nádrž, provoz na něm byl přerušen a nad městem stoupal celý den kouř. Obyvatelé podle agentury ASTRA neslyšeli sirény a nepřišlo ani jiné varování před náletem, což je po bezmála pěti letech války skvělá vizitka ruských úřadů. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Zelenský sdělil, za co by Ukrajina přestala zasahovat ruské rafinerie. Nabídl Washingtonu tři varianty: energetické příměří, tedy že Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku a Ukrajina přestane zasahovat naftová zařízení a rafinerie. Nebo umožnění provozu Starlinku nad Ruskem, které by Ukrajině dovolilo zasahovat pozice ruských odpalovacích zařízení balistických raket. Případně dodávky raket pro Patrioty, aby Ukrajina nebyla závislá na Muskovi ani na Putinovi. Nedostala ale ani jedno, takže údery pokračují. Na rakety pro systémy Patriot a NASAMS, které už spojenci zaplatili, čeká Ukrajina téměř měsíc a chybí jen podpis amerického ministra obrany Peta Hegsetha. USA nicméně i tak exportují jen dvanáct raket pro Patrioty měsíčně. Zelenský také odmítl rušení sankcí jako pozvánku k jednání: byly podle něj uvaleny jako odpověď na agresi, ne jako cena za možnost spolu mluvit.
    • Ukrajina brzdí reformu Státního úřadu pro vyšetřování (DBR), která je jednou z podmínek EU pro rozpočtovou pomoc na roky 2026 a 2027. Úřad vyšetřuje úředníky, soudce, prokurátory i vojáky, takže kdo ho ovládá, drží v ruce velmi silnou páku. Ředitele dnes vybírá devítičlenná komise, v níž tři členy jmenuje prezident, tři parlament ovládaný jeho stranou a tři vláda na doporučení mezinárodních partnerů, zahraniční experti tedy rozhodující hlas nemají. EU chce model jako u antikorupčního NABU, kde bez hlasů nezávislých zahraničních expertů ředitele potvrdit nelze. Vláda nejspíš schválí verzi, která bude Bruselu vyhovovat jen na papíře: úřad zůstane pod kontrolou Kanceláře prezidenta a nová pravidla se uplatní až v roce 2032. Termín pro přijetí reformy byl v říjnu a provedení má být hotové do konce roku.
    • Rusko vyslalo přes noc na Ukrajinu asi 140 dronů typu Shahed a Gerbera a návnad Parodija, také čtyři rakety, jednu střelu Ch-31P a tři řízené Ch-59/69. Protivzdušná obrana sestřelila nebo potlačila 112 dronů a všechny tři Ch-59/69, zásahy jsou hlášené z patnácti míst. V Jasnohirce u Kramatorsku svrhla ruská letadla čtyři řízené pumy na domy a obchody v centru, jeden člověk zahynul a deset bylo zraněno. Ve Slovjansku vyprostili záchranáři z rozbořeného domu tělo jeho majitele a v Pavlohradu zabil dron jednoho člověka a zranil sedm lidí včetně dvou desetiletých dívek. Izjum zasáhly řízené letecké pumy, poškozeno je víc než deset domů, dětská sportovní škola a několik ulic přišlo o elektřinu a internet. V Oděské oblasti Rusové zasáhli průmyslový podnik a při hašení ho napadli ještě dvakrát – hasiči se ale stihli ukrýt.
    • Ukrajina a USA chtějí trilaterální jednání v Abú Dhabí posunout nejméně o týden dřív, předběžně se mluví o době kolem 10. listopadu, tedy až po amerických volbách. Podle Ukrajinské pravdy chce Kyjev na místo přivézt evropské úředníky a průběžně je informovat, Rusko je ale u prvního stolu nechce. Evropa navíc nemá jednoho vyjednavače s mandátem, na posledních jednáních ji zastupoval Björn Seibert, šéf kabinetu Ursuly von der Leyenové. Kremelský poradce Jurij Ušakov řekl, že Rusko je připraveno jednat po 4. listopadu, schůzku označil za předběžnou a průzkumnou a datum neuvedl.
    • Podle Wall Street Journal tlačí Trumpova administrativa Viktora Orbána na post generálního tajemníka OSN a zdroje ve třech zemích tvrdí, že by ho podpořilo i Rusko a Čína. Úředník amerického ministerstva zahraničí připustil, že to zní šíleně, odhaduje ale osm až deset hlasů z patnácti v Radě bezpečnosti. Vetovat může Francie i Británie. Mandát Antónia Guterrese končí 31. prosince a Rada bezpečnosti má 28. října absolvovat první neformální hlasování. O diplomatické imunitě, kterou taková funkce přináší, se v tiskových prohlášeních skoro nemluví.
    • Bulharsko jde 1. listopadu do druhého kola prezidentských voleb a hlavním tématem je ukrajinská válka. Prezidentka Iliana Iotovová, která prosazuje dialog s Moskvou a staví se proti vojenské pomoci Ukrajině, získala podle exit pollů 35 až 36,5 procenta, bankéř a bývalý prozatímní premiér Andrej Gjurov 32,2 až 32,5 procenta. Účast byla jen kolem dvaceti procent a z 27 kandidátských dvojic byla téměř polovina otevřeně prokremelská.
    • Srbská Studentská kandidátka má podle předběžných odhadů 135 až 140 z 250 mandátů, koalice Aleksandara Vučiće kolem 105, většina je 126. Vučić porážku uznal v neděli a předpovídá, že nová vláda uvalí sankce na Rusko do března nebo dubna 2027. Kreml ústy Dmitrije Peskova „doufá, že nové politické síly pochopí, že spolupráce s Ruskem je v srbském zájmu, protože z ní Srbsko těží“.
    • Ruský úder poškodil energetický objekt v Kamjanec-Podilském okrese v Chmelnycké oblasti. Omezení dodávek elektřiny platí v šesti oblastech. Ruské ministerstvo obrany se hlásí k zásahům elektráren v Charkovské a Chmelnycké oblasti, skladu v Charkově a přístavní infrastruktury v Čornomorsku.
    • Podle Telegraphu a jeho diplomatických zdrojů může Moskva v nových jednáních žádat návrat NATO ke konfiguraci z roku 1997, tedy stažení spojeneckých sil z Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy a Finska. V prosinci 2021 Rusko žádalo v podstatě totéž a NATO to tehdy jasně odmítlo.
    • Dmitrij Medveděv na ruské státem podporované síti Max vyzval Trumpa, aby si zavolal ministra války a šéfa CIA a nechal je postarat se o „nešťastný malý problém“ jménem Zelenský, přičemž „jak, kde a čím, je nepodstatné“.
    • V Paříži se sešli ministři obrany Francie, Německa, Itálie, Polska a Británie se šéfkou evropské diplomacie Kajou Kallasovou. Na programu byla dodatečná podpora Ukrajiny, evropská obrana a Blízký východ.
    • Ukrajinské ministerstvo hospodářství navrhlo nový způsob, jak přilákat zahraniční pracovníky: každoroční seznam žádaných profesí a jednotné posuzování kvalifikace uchazečů.
    • Moldavský premiér Alexandru Munteanu přijel do Kyjeva na jednání se Zelenským o bilaterálních vztazích, obchodu, regionální bezpečnosti a evropské cestě obou zemí.
    Ukrajinská PVO.
    Rusové zasáhli další obchoďák.
    V Rusku vykolejil vlak s palivem.
    Ruská věž s automatickou PVO.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 25. října 2026

    Neděle

    Zatímco Witkoff s Kushnerem jezdí do Kremlu „vyjednávat mír“, pomalu vyplouvá na povrch, o čem se tam vlastně mluví. New York Times a Financial Times popsaly, že sankcionovaný ruský plynárenský gigant Novatek tajně financoval Polar Train LNG, pětadvacetimiliardový americký projekt na vývoz plynu z aljašského North Slope, a ovlivňoval jeho strategická rozhodnutí bez potřebných amerických povolení. Bývalý generální ředitel Joel Riddle v září rezignoval, protože byl do té doby přesvědčený, že peníze chodí od amerického investora Gentryho Beache a emirátské firmy Tech Wave. Beach nicméně do firmy nevložil ani dolar a není ani akcionářem, ani členem správní rady. Riddle tvrdí, že financování řešil přes WhatsApp vysoký manažer Novateku Denis Solovov. Po Riddlovi odešel finanční ředitel Dan Chandra i dva výkonní manažeři. Prozatímním šéfem je dnes Tim Talkington, dříve šéf ruské divize Goldman Sachs. Projekt přitom počítá s tím, že se na Aljašku převeze rozestavěné ruské zkapalňovací zařízení, a o povolení jednat s Novatekem si firma u ministerstva financí požádala, ale nedostala ho. Novatek i Polar LNG informace odmítají a Riddla označili za zklamaného bývalého zaměstnance, kterého vyhodili. Trump dnes každopádně opět oznámil, že po skončení války budou Spojené státy obchodovat s Ukrajinou i s Ruskem. Že se už nejspíš obchoduje, zmínit jaksi zapomněl. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Rusko vyslalo od večera na Ukrajinu 153 dronů, z toho 92 proudových shahedů a k nim levné rakety Banderol. Protivzdušná obrana zneškodnila 119 z nich. Ve Vinnycji dron zasáhl obytnou pětipatrovou budovu, zranil šest lidí a úplně zničil čtyři byty, poškozený je i soukromý domov pro seniory, odkud evakuovali patnáct obyvatel. V Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti stoupl počet mrtvých po úderu na vícepodlažní dům na čtyři, dvaašedesátiletý muž zemřel ráno v nemocnici. Mezi třinácti zraněnými je jedenáctiletá dívka, čtyři lidé jsou ve vážném a dva z nich v kritickém stavu. V Charkově zahynul po zásahu v Novobavarském rajónu jeden člověk, hořela nákupní galerie v Osnovjanském rajónu a komerční podnik v Industrialném. Při opakovaném úderu na hasiče byli zraněni dva záchranáři a zničena cisterna, třetí hasič se zranil při hašení galerie. Poškozena je energetická infrastruktura v Žytomyrské oblasti i kritická infrastruktura v Dnipru, požáry po nočním útoku hlásí Rivneská oblast. Za poslední den ruské útoky na Ukrajině zabily osm lidí a 51 jich zranily.
    • Ukrajinské údery dnes mířily na ruský vojenský průmysl. V Jelcu v Lipecké oblasti zasáhly nejméně dvě britské řízené střely Storm Shadow dvě budovy závodu Energija, který vyvíjí a vyrábí chemické zdroje energie, tedy baterie pro rakety Iskander-K a Iskander-M, hypersonický Kinžal, protilodní Zirkon, protivzdušný systém Pancir a řízené klouzavé bomby UMPB D-30SN. Podle Exilenovy je to jediný ruský výrobce baterií pro navigační a korekční moduly kluzákových bomb. Energija byla terčem už nejméně čtyřikrát. Druhým cílem byl chemicko-metalurgický závod Avisma v Bereznikách v Permském kraji, přibližně 1 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Patří společnosti VSMPO-Avisma, největšímu výrobci titanu na světě a klíčovému dodavateli ruského zbrojního průmyslu. Titan a hořčíkové slitiny odtud jdou do vojenských letadel, leteckých motorů a raketové a kosmické techniky, pracuje tam přes 7 100 lidí.
    • Elon Musk potvrdil, že omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině bylo jeho rozhodnutí, a obvinil ukrajinskou armádu, že porušila podmínky služby, když ji použila k útočným dronovým úderům a zabíjení lidí. O změnách u vojenského Starshieldu měla podle Muska rozhodovat americká vláda. Trump dál tvrdí, že on to nebyl, ale viceprezident J. D. Vance naznačil koordinaci s Bílým domem. Serhij Beskrestnov, poradce Zelenského pro obranné technologie, obvinění odmítl. Dlouhodobá omezení civilního systému na Ukrajině prý takové použití ani neumožňovala a je podle něj velmi zvláštní, že o nich Musk neví.
    • V noci na dnešek zasáhly ukrajinské drony nákupní a zábavní centrum MegaGRINN v Bělgorodu, největší komplex ve městě o rozloze přibližně 163 tisíc metrů čtverečních s víc než dvěma stovkami obchodů, supermarketem, kinem a restauracemi. V době útoku bylo každopádně zavřené a prázdné.
    • Rusko za necelých čtyřiadvacet hodin zasáhlo čtyři hypermarkety Epicentr, a to v Záporoží, Charkově, Vinnycji a Poltavě. Firma mluví o totální destrukci sítě. V Poltavě byla při úderu na hypermarket zraněna dvaapadesátiletá žena.
    • Podle průzkumu v Německu podporuje 63 procent lidí udržení nebo navýšení vojenské pomoci Ukrajině, naopak 32 procent ji chce snížit.
    • Mediazona společně s ruskou redakcí BBC identifikovala už 282 993 ruských vojáků zabitých na Ukrajině.
    • Vojáci Národní gardy dovezli do okupovaných Olešek v Chersonské oblasti kojeneckou výživu a hračky.
    • Ukrajinská rozvědka tvrdí, že Rusko mění dočasně okupovaná území na kriminální enklávy.
    Po ruském náletu.
    Epicentr.
    Rusové zasáhli další autobus.
    Balíček pro Olešky.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 24. října 2026

    Sobota

    Krym se v noci ponořil do tmy a obyvatelé okupovaného poloostrova si na vlastní kůži vyzkoušeli to, čím ruská propaganda už rok vyhrožuje Ukrajincům. Ukrajinské drony zasáhly rozvodnu Taman 500/220 kV v Krasnodarském kraji, klíčový uzel, který přes Kerčský průliv propojuje ruskou energetickou síť s Krymem. Bez elektřiny zůstal celý poloostrov včetně Sevastopolu, Jalty, Simferopolu a Alušty, a monitorovací služba NetBlocks naměřila propad internetového provozu téměř na nulu. V Toljatti v Samarské oblasti pak hořel závod Tolyattikauchuk, který vyrábí syntetický kaučuk pro kompozitní tuhá raketová paliva a palivovou přísadu MTBE, a zaměstnance sousední automobilky AvtoVAZ museli evakuovat od výrobních linek. Hlášené jsou i výpadky elektřiny a vody ve městě. Dál na východ, v Omsku přes 2 400 kilometrů od Ukrajiny, zasáhly ukrajinské drony petrochemický kombinát Omskij kaučuk a logistické centrum Ozonu. Generální štáb k tomu přidal zásah vojenského letounu na letišti Jejsk a Rosaviacija kvůli dronům preventivně opět uzavřela moskevská letiště Šeremetěvo, Domodedovo, Vnukovo i Žukovskij. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Rusko v noci vyslalo od šesti hodin večer 126 útočných dronů, mezi nimi Shahedy, jejich proudové verze, střely S8000 Banderol a Dan-T, Gerbery a klamné Parodije. Protivzdušná obrana do osmi ráno sestřelila nebo potlačila 101 dronů, z toho 50 proudových, zásahy jsou hlášené ze čtrnácti míst a trosky dopadly na pět dalších. V kyjevském Obolonu dron poškodil soukromý dům a zranil dva lidi, hasiči tam likvidovali požár, a v Kyjevě i v oblasti zavedli mimořádná odpojení elektřiny. Terčem byla také energetika a kritická infrastruktura v Žytomyrské oblasti, tam se vše obešlo bez zraněných. Za uplynulý den ruské útoky na Ukrajině zabily čtyři lidi a 78 jich zranily.
    • Zelenskyj podepsal další sankce proti ruskému zbrojnímu průmyslu. Část míří na 51 ruských občanů a 44 firem, z nichž 42 je registrovaných v Rusku a dvě v Číně, a jde o dodavatele surovin, zařízení a nástrojů pro balistické a dlouhé střely Iskander, Kalibr, Kh-101 a Kinžal, včetně vedení těchto firem. Druhý seznam zahrnuje 32 ruských občanů a 35 firem, které dodávají vysoce přesné průmyslové vybavení, nástroje, komponenty a elektroniku. Sankce dopadly také na podniky skupiny Rusal, které podle Ukrajiny vyrábějí vojenská letadla, obrněná vozidla, raketové systémy a drony.
    • Ruská dceřiná firma německého velkoobchodu Metro, kterou Kreml v září převzal do nucené dočasné správy, poslala miliardu rublů, tedy asi 11,1 milionu eur, do fondu Všeruské lidové fronty „Vše pro vítězství!“ na vybavení pro vojáky na frontě. Metro AG uvedlo, že dar neschválilo a že od 28. září, kdy Putin podepsal příslušný dekret, nemá nad ruskou pobočkou žádnou kontrolu. Podle Deutsche Welle poslaly letos témuž fondu peníze i další firmy pod ruskou správou, mimo jiné Can-Pack 1,5 miliardy rublů, Akzo Nobel miliardu a Rockwool 600 milionů.
    • Starlink a vojenský Starshield jsou podle Zelenského i ministra obrany Jevhena Chmary opět v plném provozu. Terminály v pohybu zvládají opět rychlosti nad 400 kilometrů v hodině místo zastropovaných 161 a připojení je stabilní, takže omezení, které ukrajinským dronovým jednotkám komplikovalo život víc než týden, skončilo. Skupina demokratických senátorů a kongresmanů přesto poslala Elonu Muskovi otevřený dopis s pěti otázkami, proč k omezení vůbec došlo.
    • Ukrajina i Rusko potvrdily dohodu o lokálním příměří v okupovaných Oleškách v Chersonské oblasti. Začít má 27. října ve čtyři hodiny ráno místního času a znamená dočasné zastavení veškerých vojenských akcí ve městě, vpuštění humanitární pomoci, odminování přístupových cest a evakuaci civilistů bezpečným koridorem, přičemž evakuovaní si mají vybrat, zda chtějí na Ukrajinu, nebo do Ruska.
    • Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News potvrdil, že je ochotný uzavřít mír na základě zmrazení konfliktu na současné linii fronty, ale odmítá uznat okupovaná území za ruská. Moskva přitom příměří se zmrazením fronty odmítá, dokud nebude celková dohoda uzavřená za ruských podmínek.
    • Ukrajina dočasně evakuovala své velvyslanectví ve Washingtonu poté, co u vchodu do konzulárního oddělení našli podezřelý předmět. Policie uzavřela okolní ulice a poslala na místo pyrotechniky, později omezení zrušila a provoz se obnovil.
    • Z okupované části Chersonské oblasti se na ukrajinské území vrátilo dalších pět dětí a při výměně zajatců se podařilo dostat domů sedm dalších civilistů.
    • Rusko v pátek odpoledne shodilo na Kramatorsk tři letecké bomby FAB-250. Zemřel jeden člověk a šest dalších bylo zraněno, mezi nimi tři děti.
    • Soud v Charkově poslal na patnáct let do vězení muže, který na pokyn ruských zpravodajských služeb zapaloval objekty Ukrzaliznycje.
    • Policie v Žytomyrské oblasti zadržela sedmnáctiletou dívku, která podle vyšetřovatelů pomáhala ruské FSB otravovat ukrajinské vojáky.
    • Partyzánské hnutí ATEŠ ohlásilo zničení komunikační věže u Šebekina v Belgorodské oblasti, která sloužila k řízení ruských dronů.
    • Každý třetí voják zajatý Ukrajinci na frontě je nyní žoldák z Afriky, Asie nebo Blízkého východu.
    Bohdana.
    Po ruském zajetí.
    Omsk.
    Omsk.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 23. října 2026

    Pátek

    Dva tisíce lidí drží Rusko i nadále v okupovaných Oleškách bez jídla, vody a elektřiny. Cesty z města jsou zaminované, a kdo se po nich vydá, obvykle padne za oběť dronům. Trvá to už tak dlouho, až se do věci musela vložit americká první dáma. Bílý dům oznámil, že Melania Trumpová ve své „oficiální roli výhradní prostřednice” dojednala zastavení palby v Oleškách a okolí, které umožní dodat pomoc a odvézt civilisty. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který vedl ukrajinskou stranu vyjednávání, dohodu potvrdil s tím, že vše půjde postupně a je to „extrémně obtížné na provedení”. Za Rusko jednala zmocněnkyně pro lidská práva Jana Lantratovová a Kreml ústy Dmitrije Peskova roli Trumpové ocenil. Datum nikdo neumí říct jednotně: Bílý dům mluví o 29. říjnu, náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov o čtvrté hodině ráno 27. října, kdy má nejprve proběhnout „ženijní průzkum” kvůli bezpečnosti. Civilní představitelé obou zemí mají obcházet domy a zjišťovat, co lidé potřebují, a celé to má zdokumentovat „nezávislá americká mediální organizace”. A aby bylo jasné, s kým se vyjednává, ukrajinský web Slidstvo.info dnes zveřejnilo, kdo blokádu a vyhladovění města řídí: ruský 217. gardový výsadkový pluk a jeho velitel, plukovník Georgij Jančev, který slouží v ruské armádě od roku 1993. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Dusno ohledně Starlinku pokračuje devátý den a nikdo se k němu nehlásí. Ukrajinské vojenské terminály stále ztrácejí signál nad rychlostí přibližně 161 km/h, což je přesně to tempo, ve kterém se pohybují ruské proudové Shahedy, na jejichž sestřelování Ukrajina terminály potřebuje. Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Elon Musk přístup obnovil, ukrajinské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že se „případy ztráty signálu stále objevují”, a Kyjev rovnou obnovení popřel. Trump dodal, že pokud problém potrvá, zavolá Muskovi a „dá to do pořádku”. Americký senátor Richard Blumenthal zahájil vyšetřování a dopisem ministru obrany Petu Hegsethovi žádá do 5. listopadu odpověď na to, kdo omezení vlastně nařídil. Argumentuje, že pokud Pentagon neumí říct, kdo nad sítí má moc, nemůže se na ni spolehnout žádný spojenec. Zelenskyj mezitím potvrdil dohodu s finskými firmami Nokia a ICEYE na stavbě vlastního satelitního systému.
    • Ruská dezinformační operace Doppelgänger má jméno a adresu. Hacknutá korespondence, kterou 21. října zveřejnil The Insider, ukazuje, že cíle ukrajinské větve spuštěné na začátku roku 2023 pod krycím názvem „Uganda” zadal Sergej Kirijenko, první zástupce vedoucího ruské prezidentské administrativy. Úkoly byly čtyři: zdiskreditovat ukrajinské vojenské a politické vedení, rozštěpit elity, demoralizovat armádu a dezorganizovat obyvatelstvo. Práci samotnou realizovala Social Design Agency, kterou USA i Británie sankcionovaly už v roce 2024. Metodou byly telegramové kanály maskované jako ukrajinská média. Mezi vyrobenými fejky byly zprávy o vojácích platících velitelům za vyhnutí se frontě nebo o stahování protivzdušné obrany do Kyjeva na ochranu vrchnosti. The Insider ale konstatuje, že tým zaznamenal víc proher než výher.
    • Moskva musela přes den zavřít čtyři letiště. Rosaviacija omezila provoz na Šeremetěvu, Domodědovu, Vnukovu a Žukovském, primátor Sobjanin postupně hlásil sestřelení sedmnácti dronů mířících na město a FlightRadar24 napočítal na Šeremetěvu 85 zrušených a 229 zpožděných letů. Na sociálních sítích se objevily nepotvrzené fotografie trosek dronu na odbavovací ploše, z výškové budovy IQ-quarter se evakuovali lidé. Zároveň se ozvaly nejméně čtyři výbuchy v Orlu, 350 kilometrů jihozápadně od Moskvy, byl zasažen závod Proton, který vyrábí optoelektroniku a polovodičové komponenty pro palubní systémy zbraní, mezi nimi pro balistické rakety Iskander-M, raketu S-71 Kover a protivzdušné komplexy Pancir-S1.
    • V noci letěly ukrajinské drony na dvě místa, která s frontou nemají nic společného, a přesto drží ruskou válku v chodu. Prvním je datové centrum Federální daňové služby v Gorodci v Nižněnovgorodské oblasti, 850 kilometrů od ukrajinských hranic, jedno ze dvou klíčových úložišť ruských státních registrů včetně centralizovaných daňových databází. Druhým je chemický kombinát Azot v Berezniki v Permském kraji, tedy 1500 kilometrů od hranic, který vyrábí přes dvacet produktů včetně amoniaku, dusičnanu amonného a kyseliny dusičné.
    • Ukrajina a Rusko si vyměnily po 270 zajatcích, poprvé po dvou měsících. Domů se vrátilo 261 vojáků a devět civilistů, mezi nimi 38 důstojníků, obránci Mariupolu, pět lidí, kteří přežili ruský útok na věznici v Olenivce v červenci 2022, a obránci Černobylské jaderné elektrárny. Výměna je třetí fází dohody z 19. srpna. Ombudsman Dmytro Lubinec ji označil za historickou, protože Rusko pustilo 86 vojáků, které samo odsoudilo, některé na doživotí, a jednoho dalšího, kterého stíhá.
    • Ruský noční nálet mířil znovu na energetiku. Rusko vypustilo 176 dronů, z toho 92 proudových, protivzdušná obrana jich sestřelila nebo potlačila 140 včetně 68 proudových, zásahy jsou hlášené z devatenácti míst a trosky padly na dalších třinácti. Za poslední den zabily ruské útoky na Ukrajině osm lidí a 67 jich zranily, nejvíc v Charkovské oblasti, kde drony zasáhly trh v Lozové.
    • Vláda ruší automatické stoprocentní výjimky z mobilizace pro zaměstnance kritických odvětví. Premiér Serhij Koreckyj oznámil, že firmy v obranném průmyslu, energetice, telekomunikacích, logistice a komunálních službách si status kritického podniku ponechají, ale kritéria se přezkoumají.
    • Rakousko vyhostilo čtyři ruské „diplomaty“ - tři pracovníky velvyslanectví a delegáta Ruska při OBSE, který měl na stole vojenskou bezpečnost a kontrolu zbrojení. Podle rakouského ministerstva zahraničí vykonávali činnost neslučitelnou s diplomatickým statusem.
    • Rusko soustavně ostřeluje ukrajinské zbrojovky a stát zatím platil z rozpočtu za to, aby poškozené podniky vůbec jely. Nový model má pustit do hry soukromé peníze: developeři budou moci hloubit podzemní prostory a zbrojovkám je prodat nebo pronajmout.
    • U rumunských břehů se potopila civilní nákladní loď Choryv, pravděpodobně po zásahu ruským dronem. Plula pod vlajkou Komor z Turecka a posádku tvořili Ukrajinci a Azerbajdžánci.
    • Ukrajina dostala od Dánska 50 tisíc kusů dvacetimilimetrové munice. Letouny F-16 se tak staly jedním z klíčových nástrojů proti ruským proudovým dronům.
    • Moldavsko vyhostilo pracovníka ruského velvyslanectví poté, co ruský dron Geran spadl necelých sto metrů od domu u obce Chiștelnița v telenešťském rajonu.
    • Rusko nepustilo Červený kříž k ukrajinským zajatcům už od roku 2024 a asi 1500 lidí, u nichž nikdy nepotvrdilo, že je Rusové drží, teď čelí trestnímu stíhání.
    • V Černihivu zasáhly odpoledne ruské zbraně dva soukromé podniky, jeden muž zahynul a nejméně 25 lidí bylo zraněno.
    • První tanker s ruskou naftou podle dohody Trumpa s Putinem vyplul a 7. listopadu má být v USA.
    Jsou doma.
    Po ruských náletech.
    Po ruských náletech.
    Trosky dronu na moskevském letišti.
    Zajímavá videa
    🔗
  • 22. října 2026

    Čtvrtek

    Jednotka Chartija oznámila dokončení operace Veles. Ukrajinští vojáci se dostali víc než patnáct kilometrů do ruského týlu podzemními inženýrskými trasami a plynovody na kupjanském směru. Nápad nevznikl ve vzduchoprázdnu, přesně tohle dělali měsíce Rusové, aby se dostali za ukrajinské pozice. Trasu připravovali ženisté, instalovali v ní spojení, navigaci, logistiku a systémy pro podporu života. Vojáci absolvovali fyzickou i psychologickou přípravu na stísněné prostory. Nad zemí přitom útočila pěchota a ze dvou směrů pracovaly drony. Kromě brigády Chartija se zapojil útočný regiment R.U.H., dronový regiment Lava, dronová brigáda Achilles a jednotky vojenské rozvědky včetně Legie Svoboda Ruska a Ruského dobrovolnického korpusu. Chartija hlásí víc než třicet zajatých a přes sto zabitých Rusů a tvrdí, že tím Rusku odřízla možnost dostat se do kupjanského týlu. A také se stalo tohle:

    Podrobnosti
    • Ukrajinská rozvědka HUR zveřejnila rozbor nové ruské řízené střely Filin, kterou Rusko začalo používat proti Ukrajině na konci letošního léta. Vyrábí ji NPO Molnija ze skupiny Taktické raketové zbrojení, střela je dlouhá asi 3,5 metru s rozpětím kolem tří metrů, trup má z kompozitu vyztuženého karbonem a skelnými vlákny a některé díly jsou tištěné na 3D tiskárně. Startuje z pozemního odpalovače pomocí startovacího motoru na pevné pohonné hmoty, pak práci přebírá proudový motor R500 od firmy Reynolds, známý už ze střel S-71K Kover a S-71M Monochrom. Elektroniku dodává firma PLAZ, která zásobuje i drony Garpija, navigaci zajišťuje čínská inerciální jednotka a šestnáctikanálový satelitní modul Kometa. HUR ve střele napočítala 35 komponent americké výroby a 22 čínských.
    • EU předložila návrh 117 nových sankčních položek (dvanáct osob a 105 subjektů). Jednatřicet z nich míří přímo na ruské kapacity zpracování, rafinace a vývozu ropy od Petrohradu po Sachalin, dvaapadesát na banky a finanční instituce, dva na zpracovatele zkapalněného plynu, jeden na ocelárnu v okupované Doněcké oblasti. Dalších patnáct zápisů je pro firmy vojensko-průmyslového komplexu a dvanáct pro fyzické osoby spojené s Ozonem, Wildberries a Yandexem. Zvlášť jsou na seznamu subjekty ze Spojených arabských emirátů, Ománu, Singapuru, Hongkongu a Seychel, které Moskvě pomáhají sankce obcházet, dvanáct jich je jen z Emirátů.
    • Finský premiér Petteri Orpo přijel do Kyjeva a s ukrajinskou stranou podepsal sedm dokumentů v celkové hodnotě kolem 300 milionů eur. Finsko daruje deset dieselových lokomotiv, Nokia Defense a ICEYE Ukraine podepsaly s ministerstvem obrany prohlášení o spolupráci v oblasti satelitní komunikace, PATRIA GROUP se dohodla s ukrajinským Centrem pro výzkum bezpilotních systémů na společném podniku ve Finsku pro vojenské a dvouúčelové drony a firma Bavovna Miltech s finskou INSTA na výstavbě kapacit pro vývoj a výrobu těžkých bezpilotních systémů včetně bombardovacích a nosných platforem.
    • Rusko v noci ostřelovalo Kyjev a jedna z raket s kazetovou hlavicí dopadla mezi Kyjevsko-pečerskou lávru a budovu kláštera, tedy do míst, kde se nic „vojenského“ najít jednoduše nedá a kde kazetová munice slouží jen k jednomu účelu: zabít co nejvíc lidí na co největší ploše. Jiný zásah do infrastruktury metra na Pivdenním mostě rozdělil zelenou linku na dvě části, vlaky jezdí zvlášť na úseku Syrec–Vydubyči a Osokorky–Červonyj Chutir. Andrij Sybiha k tomu napsal, že Kyjevané si v noci zažili, jak Witkoffův ruský „humanismus“ vypadá ve skutečnosti.
    • Moskevský primátor Sergej Sobjanin tvrdí, že od půl deváté večer do čtvrté ráno letělo na Moskevskou oblast 630 dronů, z toho 163 mělo být zneškodněno až na okraji samotné metropole. V Serpuchově, necelých sto kilometrů od Moskvy, zasáhly drony podle ruského kanálu ASTRA areál závodu 75. Arsenal, který podléhá ruskému dělostřelectvu a podle webu Militarnyi opravuje systémy protivzdušné obrany Buk a S-300V. Závod je na sankčních seznamech Ukrajiny i amerického ministerstva financí.
    • Rusko dokončilo přípravy na obnovení mechanizovaných útoků na jihu po několikaměsíční pauze a přesouvá obrněnou techniku na pozice. Nejaktivnější je huljajpilský směr, kde se denně odehrává deset až dvacet střetnutí a kde se Rusko pokouší o průlom k Záporoží a blokádu města. Spoléhá se na mlhu a déšť, které ukrajinským dronům zhoršují viditelnost, přesně jako v listopadu 2025.
    • Německá federální prokuratura zadržela v Brandenbursku, asi 85 kilometrů západně od Berlína, ukrajinského občana vedeného jako Vadym Y. Má od července 2025 přes prostředníka spolupracovat s ruskou rozvědkou a sbírat informace o výrobě obrněné techniky, munice a výbušnin, o vojenském personálu a o objektech, které mají zajišťovat východní křídlo NATO.
    • Rusko podle HUR rozjelo v okupovaných oblastech další etapu operace s názvem Ilegál-2026. Lidi bez ruských dokladů okupační správa považuje za cizince a aplikuje na ně ruské migrační právo, cílem je dotlačit je k ruským pasům, případně je vytlačit z okupovaných území, zabavit jim majetek a vyhodit je z práce.
    • Partyzánské hnutí ATEŠ tvrdí, že jeho lidé vyřazují ruské vojenské komunikační linky v okolí jednoho z největších moskevských komerčních datacenter IXcellerate, aby narušili koordinaci protivzdušné obrany a pomohli dronům dostat se k cílům.
    • Ruský úder zasáhl v Záporoží soukromý dům a zabil dvoučlennou rodinu, sedmatřicetiletého muže a osmatřicetiletou ženu.
    • Rusko předalo Ukrajině těla 252 lidí, podle ruské strany patří ukrajinským vojákům.
    • Zelenskyj udělil titul Hrdina Ukrajiny šesti vojákům, pěti z nich posmrtně.
    4 role v ukrajinské armádě. Poznáte je?
    4 role v ukrajinské armádě. Poznáte je?
    4 role v ukrajinské armádě. Poznáte je?
    4 role v ukrajinské armádě. Poznáte je?
    Zajímavá videa
    🔗

Kontakt

Provozovatel webu: mirek@rodina-sucha.cz, Autor textů: Tom Cortés